Češi loni nasbírali v lesích 26 tisíc tun hub

Studie ČSU, která je součástí Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR v roce 2006, vyčíslila také cenu loni nasbíraných hub. Češi si jich odnesli téměř za 2,7 miliardy korun.

Obdivuhodnou sumu přitom vyčerpali jen během několika měsíců. Hlavní houbařská sezóna v republice totiž podle mykologů začíná během června, její délka a výnosy jsou pak závislé na počasí. Končí zhruba v říjnu.

Sucha a větrné podmínky však letos tradiční letní rodinné zálibě příliš nepřejí. Podmínky by se měly ale zlepšit každým dnem - tepla vystřídaly deště, právě tato kombinace lesním "žním" svědčí.

A proč Češi houbaření tolik milují? Podle Michala Mikšíka z České mykologické společnosti si při chození zeleným porostem báječně odpočinou. Záliba má u nás navíc dlouholetou tradici. "To se týká přípravy pokrmů z hub i osvěty, o niž se zasloužila také naše společnost," řekl Právu s odkazem na tradici založenou rodinou Smotlachových.

Mykologové za stálice oblastí skýtajících jisté zaplnění košíků houbami považují jehličnaté lesy v nížinách s vyšší vlhkostí. Podotýkají, že zkušený odborník má vlastně houbařskou sezónu celý rok - stačí se učit a pak dívat.

I ti méně zběhlí jedinci v oboru si ale mohou množství nasbíraných úlovků hub v určité míře pojistit. Nahrávají jim moderní technologie. Podrobné plány tak nejeden milovník hřibů teď spřádá mezi virtuálními kamarády na internetu, například na serverech Houbar.cz a Nahouby.cz. Dozví se z nich, jak to třeba vypadá s růstem hub v oblasti, do níž jede anebo hodlá vyrazit.

Nadšenec systematik může ještě před akcí pečlivě prostudovat tzv. mykomapu, tedy mapu zaznamenávající výskyt hub. Podle včerejších informací jedné z nich v republice nyní rostou pouze u Trutnova, Jeseníku, Olomouce a u Velkého Meziříčí.

Houbařský zápal Čechů má i své stinné stránky. Lesníci si stěžují na poničené porosty, zdravotníci zase rok co rok ošetřují stovky otrav. Jejich příčinou bývá špatné skladování nasbíraných kousků nebo jejich neodborná příprava. Vyskytují se i případy, kdy sběrač v lese sáhne po na první pohled svůdné, ale jinak jedovaté houbě.

I smrtelný omyl může pak znamenat některá z muchomůrek rostoucích v českých lesích. Už v červnu museli lékaři na Českolipsku pomáhat šesti lidem - dvěma manželským párům a dvěma dětem, kteří pojedli muchomůrku tygrovanou. Část pacientů skončila i na jednotce intenzivní péče. Přežili všichni.

Mykologové varují před konzumací sice jedlých druhů hub, které už ale zahnívají anebo jsou zapařené. Jejich plodnice obsahují množství zdraví škodlivých toxinů a i taková smaženice by mohla skončit otravou a ošetřením u lékaře.