Článek
Za celý loňský rok Češi nahlásili 1 914 800 případů pracovní neschopnosti, což je meziročně nárůst o více než 65 tisíc případů.
„Za druhou polovinu roku 2019 bylo nahlášeno celkem 838 tisíc případů pracovní neschopnosti pro nemoc. To je o 18 procent více v porovnání se stavem za druhé pololetí předchozího roku. Tento nárůst může souviset se zrušením karenční doby od 1. července 2019, kdy je náhrada mzdy zaměstnanci vyplácena již od prvního dne pracovní neschopnosti,” uvedl ČSÚ.
Vliv zrušení karenční doby dokládá i skutečnost, že ačkoliv dlouhodobě bývá délka pracovní neschopnosti kratší v prvním pololetí, což je dáno krátkodobými neschopnostmi v souvislosti s chřipkovými epidemiemi, loni tomu tak nebylo.
Po zrušení karenční doby vzrostla nemocnost zaměstnanců drah a řidičů MHD
„V roce 2019, pravděpodobně i vlivem zrušení karenční doby, byla ovšem průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v druhém pololetí dokonce o 0,5 dne kratší než v pololetí prvním. To ukazuje na větší výskyt krátkodobých pracovních neschopností ve druhém pololetí, než bývalo obvyklé,” konstatoval ČSÚ.
V České republice se loni marodilo déle. Celkem lidé strávili v pracovní neschopnosti přes 81 tisíc dnů, což je o pět procent více než v předešlém roce.
První tři dny nemoci se opět zaměstnancům proplácejí
„Pracovní neschopnost trvala v průměru 42,4 dne, tj. o 0,7 dne déle než v roce 2018. Ženy strávily na neschopence v průměru o 2,5 dne déle než muži,“ popsala vedoucí oddělení statistiky ČSÚ Helena Chodounská.
Denně loni chybělo na pracovišti v průměru přes 222 tisíc lidí, což je o pět procent více než o rok dříve.
Nejčastěji lidé marodili s nemocemi dýchací soustavy (37 procent). Pracovní neschopnost v těchto případech byla v průměru 15,5 dne. Dále lidé byli v pracovní neschopnosti kvůli nemocem pohybové soustavy, které představovaly pětinu případů. Pracovní neschopnost v takovém případě dosáhla v průměru 66 dnů.
Nejvíce lidé marodili v Moravskoslezském a Zlínském kraji, nejméně v Praze.