Článek
„Věc jsme odložili. Nepotvrdilo se, že šlo o trestný čin. Osoby, které popravu nařídily a vykonaly, jednaly podle tehdy platných zákonů, vyhlášek a nařízení,“ potvrdila mluvčí královéhradecké krajské policie Lenka Burýšková.
Kostry pěti obyvatel tehdejší ryze německé obce Hermannseifen (Heřmanovy sejfy) odkryl záchranný archeologický výzkum v roce 2014. Archeologové začali v místě, kde měla těla postřílených Němců ležet, kopat kvůli stavbě cyklostezky. Přítomnost ostatků lidí zabitých v roce 1945 se díky povědomí nynějších obyvatel Rudníku předpokládala.
„Výzkum jsme zahájili z podnětu obce. Tradovalo se, že tam leží těla pěti popravených. Jedno z míst bylo označeno trochu jako hrob,“ přiblížil archeolog Muzea Podkrkonoší v Trutnově Ondřej Tůma. Výzkumníci postupně nalezli kostry všech pěti zastřelených Němců. „Byli poměrně daleko od sebe. Ostatky si převzal soudní lékař,“ doplnil Tůma.
Obec podala trestní oznámení
Objev archeologů přiměl obec Rudník podat po téměř 70 letech od události, jakých se tehdy v Krkonoších udály desítky, trestní oznámení. „Případ jsme šetřili z důvodu podezření z násilného trestného činu. Pozůstatky osob byly vráceny Obecnímu úřadu v Rudníku,“ doplnila Burýšková.
Ostatky mrtvých Němců nyní spravuje depozitář pohřební služby v sousedním Hostinném. „Obec je uloží do společného hrobu na rudnickém hřbitově, což si přály i rodiny nebožtíků. Nelze totiž určit totožnost jednotlivých obětí. Analýza DNA by byla velmi drahá. Rodinní příslušníci obětí ji proto odmítli,“ doplnil Aleš Maloch (nezávislý), starosta Rudníku, kde válka, jak říká, začala až po válce.
Impuls dala teprve stavba
Pozůstatky sudetoněmeckých živnostníků (řezníka, holiče atd.) zakopaných u někdejší sokolovny v centru dvoutisícové obce odkryly teprve práce na plánované cyklotrase. Povědomost o místě popravy přitom kolovala obcí po generace a nejpravděpodobnější místo zakopaných obětí popisovala i obecní kronika.
„Nikdo před námi exhumaci ostatků a jejich důstojný pohřeb na opravdu pietním místě neinicioval. Zájem, pokud vím, neprojevily ani rodiny, pro které to představovalo bolestivé trauma. Ať se jednalo o kohokoliv, má právo být pohřben jako člověk na hřbitově,“ poznamenal Maloch.
Míst s mrtvými obyvateli někdejších Sudet zabitých po oficiálním konci druhé světové války ukrývají Krkonoše a Podkrkonoší řadu. „Informace, jež se nakonec potvrdily v Rudníku, máme z Hostinného nebo Velkých Svatoňovic. Praxe je ale stále taková, že podobné poválečné oběti, pokud nejsou ohroženy stavební nebo jinou činností, se většinou ponechávají tam, kde jsou,“ podotkl archeolog Tůma.
