Češi jsou frustrovaní. Třetina jich hodnotí současný stav jako horší než komunistický režim

„Nikdy mě nenapadlo, že bych to chtěl vrátit. Myslím si, že normálního, rozumného člověka to nemůže nikdy napadnout,“ cituje výzkum STEM z roku 2021 na podobné téma dvaasedmdesátiletého muže. Z nových dat ale vyplývá, že lidé s přímou zkušeností s komunistickým režimem hodnotí současnost mnohem více kriticky než generace do třiceti let.

Výzkum z přelomu letošního srpna a září s názvem 35 let demokracie však popírá, že by šlo o nostalgii po „starých dobrých časech“. Přičítá negativní hodnocení aktuálnímu vzteku, frustraci a nejistotě ve společnosti.

Podle aktuálního šetření starší lidé pociťují především touhu po větší stabilitě a zajištění, které bývalý režim poskytoval, nikoliv po návratu nedemokratického zřízení. „Může hrát roli rozčarování, protože si mohli vývoj po revoluci představovat úplně jinak. Také se v jejich odpovědích mnohem více promítá míra aktuální nespokojenosti, tudíž nejde čistě o srovnání režimů,“ uvedla hlavní analytička STEM Jitka Uhrová.

Podle průzkumu si mladší generace podstatně více váží otevřených možností nové doby. Optimističtější náhled mají podle Uhrové mladí lidé obecně. Výrazně pozitivněji vnímají například morálku ve společnosti, význam NATO a EU nebo bezpečí státu. Kontrast pak podle studie vytváří hlubší propast mezi generacemi a sociálními vrstvami.

Příčiny rozdílného hodnocení lze podle Uhrové hledat v praktických otázkách života. „Mladí lidé se dívají na svět perspektivou příležitostí, kterou jim současný režim poskytuje. U starších hraje roli odlišný typ potřeb, například dostatečné zajištění ve stáří. Pokud pociťují v těchto oblastech nejistotu, plyne z ní negativní hodnocení,“ řekla.

S fungováním demokracie v Česku jsou lidé dlouhodobě spíš nespokojeni. „Kritika tu byla i v předchozích obdobích, zvláště se prohlubovala v dobách politických krizí. Teď je nespokojenost také vysoká, dosahuje šedesáti procent,“ řekla Uhrová.

Nespokojenost lze podle ní přičíst inflační krizi, ale i válce na Ukrajině, které v lidech vzbuzují pocit ohrožení.

Výzkum se zaměřil také na hodnotu svobody a její praktické prožívání. Z šetření vyplynulo, že demokratické ideály, jako například nezávislost justice, stojí spíše v pozadí. Naopak možnost volně cestovat, pracovat a studovat spojuje se svobodou téměř polovina lidí, v těsném závěsu je svoboda projevu.

Lidí, kteří hodnotí vývoj české demokracie kriticky, v posledních letech přibývá. Příčinu lze podle výzkumu hledat v tom, že lidé narážejí na její praktické nedostatky, a mají proto tendenci hodnotit režim před rokem 1989 jako lepší. Přesto z dat vyplývá, že lidem nechybí důvěra v obecné demokratické principy.

Výzkum pracoval s tisícovkou respondentů, dotazníky vyplňovala část osobně, ostatní online.