Článek
Méně než třetina voličů přišla také v Chorvatsku (účast 29,65 procenta), v Bulharsku (30,83) a v Portugalsku (31,01).
Větší zájem než v Česku byl i ve Velké Británii, která se chystá EU opustit a kde se volilo jen kvůli odkladu brexitu. Přišlo tam 37 procent voličů.
Nejvyšší účast byla naopak v Belgii, kde přišlo 89 procent voličů, či v Lucembursku (84,1). V Belgii, Bulharsku, Lucembursku, na Kypru a v Řecku je ovšem hlasování povinné.
Slušná účast byla také na Maltě (72,6), v Dánsku (66), ve Španělsku (64,32) nebo v Německu (61,5).
Obecně patřily letošní volby v Evropské unii k těm navštěvovanějším, přišlo nejvyšší procento od poloviny 90. let.
Vývoj celkové volební účasti v EU
Z porovnání dat o volební účasti vycházejí jako pro Čechy nejatraktivnější volby do Poslanecké sněmovny spolu s prezidentskými, následují komunální volby, volby krajské a až pak jsou eurovolby.
Nízká účast bývá i při senátních volbách, tam lze však data těžko porovnávat, protože nehlasují všichni voliči – horní komora se obměňuje vždy po částech.
Vývoj volební účasti
| Volební účast v jednotlivých zemích EU v procentech | ||
|---|---|---|
| země | rok 2014 | rok 2019 |
| Belgie | 89,64 | 89,00 |
| Bulharsko | 35,84 | 30,83 |
| Česká republika | 18,20 | 28,72 |
| Dánsko | 56,32 | 66,00 |
| Estonsko | 36,52 | 37,60 |
| Finsko | 39,10 | 40,70 |
| Francie | 42,43 | 50,97 |
| Chorvatsko | 25,24 | 29,65 |
| Irsko | 52,44 | 49,30 |
| Itálie | 57,22 | 56,09 |
| Kypr | 43,97 | 44,99 |
| Litva | 47,35 | 52,88 |
| Lotyšsko | 30,24 | 33,60 |
| Lucembursko | 85,55 | 84,10 |
| Maďarsko | 28,97 | 43,36 |
| Malta | 74,80 | 72,60 |
| Německo | 48,10 | 61,50 |
| Nizozemsko | 37,32 | 41,80 |
| Polsko | 23,83 | 43,00 |
| Portugalsko | 33,67 | 31,01 |
| Rakousko | 45,39 | 59,30 |
| Rumunsko | 32,44 | 49,02 |
| Řecko | 59,97 | 57,86 |
| Slovensko | 13,05 | 22,74 |
| Slovinsko | 24,55 | 28,29 |
| Španělsko | 43,81 | 64,32 |
| Švédsko | 51,07 | 53,30 |
| Velká Británie | 35,60 | 37,00 |