Článek
„Průměrná spotřeba soli se v ČR pohybuje přes třináct gramů za den a to je téměř trojnásobek doporučené denní dávky. Ta je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dospělé denně méně než pět gramů, což je jedna kávová lžička,“ řekl Právu Jiří Brát, člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.
Čeští muži konzumují 16,6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku. Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech.
Jak prokázaly odborné studie, s nadměrným příjmem kuchyňské soli souvisí vznik hypertenze, tedy vysokého krevního tlaku, a dalších nemocí.
„Existuje přímá souvislost mezi příjmem soli a krevní tlakem. Snižováním příjmu soli klesá dlouhodobé riziko kardiovaskulárních příhod a mrtvice,“ řekla Právu ředitelka Kanceláře WHO v ČR Alena Šteflová.
Přesolení organismu způsobuje i další zdravotní problémy. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům. Hodně slané potraviny – chipsy, fast food, uzeniny, sýry – bývají chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ vysvětlil endokrinolog a obezitolog Petr Hlavatý.
Hodně slaný chleba
Průzkum publikovaný Evropskou unií na konci roku 2014 ukázal, že chléb a pečivo patří v řadě členských států EU, včetně ČR, mezi nejvýznamnější zdroje příjmu soli. Pekařské výrobky se podílejí na celkovém příjmu soli z 20 až 30 procent.
Iniciativa Vím, co jím a piju si nechala otestovat nutriční hodnoty 20 běžných druhů pekařských výrobků – například toastových chlebů, pšenično-žitných či žitných bochníků a rohlíků prodávaných v Česku. Z výsledku testu vyplynulo, že téměř polovina z nich obsahovala více soli, než je doporučováno: „Pouze jedenáct z dvaceti vzorků splnilo kritéria pro obsah soli doporučené WHO,“ uvedl Brát.
Nejhoršího výsledku dosáhl mezi chleby běžný kmínový chléb, který ve 100 g (asi dva krajíce) obsahoval 1,42 g soli (doporučení WHO je 1,2 g/100 g). Obyčejný rohlík dopadl lépe, téměř s hraničním výsledkem 1,19 g/100 g se vešel mezi výrobky, které testem na sůl prošly.
Posyp hrubou solí zbytečně zvyšuje její množství v pečivu. Pravděpodobně to bylo důvodem, proč byl vysoký obsah soli zjištěn také u dalších tří pekařských výrobků – staročeského pšenično-žitného pecnu (1,4 g/100 g), kornspitze (1,6 g/100 g) a kaiserky (1,7 g/100 g).
„Lidé by měli méně solit, prospěje to jejich zdraví,“ uzavřela Šeflová.