Češi chtějí manželství na celý život, každé druhé však končí rozvodem

S rozhodnutím, že nebudou mít za žádné situace děti, uzavírá manželství jen jedno procento párů.

Přesto patří Česko podle výsledků letošního Sčítání lidu mezi země, kde klesá nejen porodnost, ale i počet uzavřených manželství. Rok od roku se zvyšuje i věk snoubenců, stejně jako věk žen při narození prvního dítěte.

Rodina jako nejvyšší hodnota a děti, které si pořizujeme pro pocit radosti a štěstí, vévodí žebříčku hodnot Čechů podle všech analýz a průzkumů jak od CVVM, Sociologického ústavu či Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Že i mladí lidé žijící v Česku stále častěji ve volném svazku nezatracují formální manželství, potvrzuje, že pouze 20 procent párů žijících bez oficiálního svazku prohlašuje, že by nikdy do manželství nevstoupilo. Třetina z nich je navíc ochotna svůj postoj přehodnotit.

Drtivá většina žen (přes 90 procent) si přeje mít alespoň jedno, nejlépe dvě děti. Jen zhruba osm procent žen děti programově nechce.

Život v manželství považuje za ideální i po uzavření manželství 74 procent párů.

„Je to cíl, ne každému vyjde – příčin je řada,“ podotýká socioložka Martina Hronová. „Rozhodující je, že je to životní postoj, který ukazuje, že lidé mají určité stabilní životní hodnoty, které jsou občas pod náporem životní reality a konkrétní situace ničeny, ale přesto dál zůstávají a tvoří i v další generaci životní ideál,“ říká.

Tradiční rodina je přesto na ústupu, lidé hledají seberealizaci v jiných oblastech života. Zatímco dříve byla rodina jediná autonomní oblast, kde se mohl člověk seberealizovat, nyní si může vybrat, zda se věnovat studiu, kariéře, cestování, nebo nějakému koníčku, okomentoval pro ČTK fakt, že téměř polovina populace ČR žije jako tzv. singles, tedy jako rozvedení či svobodní, sociolog Marcel Tomášek.

Psycholožka Magdaléna Frouzová z Institutu pro výzkum rodiny ale za tímto trendem vidí i sílící individualismus. „Myslí hlavně na sebe a nemají takovou potřebu se s někým družit a starat se o druhé,“ řekla ČTK.

Důvodů, proč řada rodin nakonec skončí rozvodem, je několik. Hodně mladých lidí především neumí žít v páru, řešit konflikty, v rodinách se málo komunikuje, hovoří o problémech, rodiny se i málo scházejí dohromady, shodují se psychologové. Díky ekonomické samostatnosti nejsou partneři závislí na soužití.

Chybí pozitivní vzory, příklady z vlastní původní rodiny, dodávají. Za záruku úspěchu a cesty k dosažení životních cílů se považuje především individualismus, tvrdost, násilí, neústupnost. „Asi nejčastějším důvodem, proč ženy zůstávají s dětmi samy, je chybějící nebo nespolehlivý partner,“ říká Dana Hamplová ze Sociologického ústavu AV.

Na rozpadu rodin se podílí i nedostatek peněz, vhodného bydlení. Krizí vztahu se platí  za přílišný důraz společnosti na úspěch, který se ale měří jen postavením, příjmy. Svoji roli sehrává i odloučení jednoho z partnerů od rodiny v důsledku přílišného pracovního vytížení.

Podle studie Rodinné chování a bytová situace mladé generace mladí lidé uzavírají v současnosti manželství, když jsou schopni zajistit rodinu vlastními příjmy (80 procent mladých), jsou finančně nezávislí na rodičích, přejí si mít děti a mají vyřešenou otázku samostatného bydlení. U 40 procent dotázaných bylo bezprostředním důvodem uzavřít sňatek těhotenství partnerky.

Mladí lidé před uzavřením manželství spolu chodí v průměru přes dva roky, Podle statistik je evidentní, že když spolu začínají mladí lidé žít bez oficiálního svazku, uzavřou manželství po delší době, nebo jej neuzavřou vůbec. Menší chuť ženit či vdávat se mají mladí lidé z neúplných rodin či z rodin poznamenaných vleklými problémy. Ti také častěji volí tzv. manželství na zkoušku. Na 78% mladých lidí si ale myslí, že by si měli společné soužití před svatbu vyzkoušet.

Devadesát procent mužů a žen akceptuje názor, že je třeba, než si dítě pořídíme, zvážit všechna omezení a nevýhody, která z toho vyplynou.

Je to výsledek toho, že současná společnost spěje od nevědomého, biologického automatického rozmnožování k rozmnožování uvědomělému. Moderní člověk chce vychutnat vše, co mu život nabízí, uvádí studie Proč chceme děti Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti FSS Masarykovy univerzity.

U rozhodnutí zda mít, či nemít v tom kterém úseku společného života děti, hrají významnou roli peníze a bytová otázka. To je jeden z důvodů pozoruhodného faktu, proč v ČR je dítě největším omezením pro muže se základním vzděláním. S rostoucím vzděláním mužů tento názor ztrácí na síle.