Článek
„Při formování Battle Group zemí V4 se Česká republika ujala vůdčí role v oblasti zdravotnické a logistické podpory,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Čeští logistici by tak zajišťovali třeba vybudování společného muničního skladu či poskytli dopravní rotu.
Kromě toho Česko vyčleňuje vrtulníkovou jednotku se čtyřmi vrtulníky Mi-171Š nebo transportní letoun Casa. Čeští zdravotníci by zase na základně 7. polní nemocnice zabezpečovali vybudování mnohonárodní polní nemocnice.
Do velitelských struktur česká armáda vyšle přes 60 vojáků. Vybraní důstojníci musejí být jazykově vybavení, schopni pracovat v týmu a musejí mít zkušenosti z mezinárodních štábů.
Velení se ujme Polsko
Nepřetržitou půlroční pohotovost bude mít celkem 3 700 vojáků. Nejvíce jich vyčlenilo Polsko, a to 1800. Právě Poláci budou celému uskupení velet.
„Mají zdroje, které umožňují, aby vyčlenili podstatnou část manévrových bojových sil, které jsou pro Battle Group určeny,“ řekl Jung. V Polsku navíc nedávno v Krakově otevřeli nové operační centrum, odkud by případné operace mohly být řízeny.
Bojová skupina EU nebyla v minulosti nikdy nasazena. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nedávno poznamenal, že si dovede představit nasazení její části.
Využít by se mohla například v souvislosti s migrační krizí, což nevylučuje ani Jung. Předcházet by tomu ale muselo politické rozhodnutí.
Nasazení až na čtyři měsíce
Vojáci by měli být k nasazení připraveni během pěti až deseti dnů, v závislosti na druhu jednotky. Vysláni by podle koncepce mohli být kamkoli na světě do vzdálenosti šest tisíc kilometrů od Bruselu, a to na 30 dnů s možným prodloužením na 120 dnů.
Pokud nebudou vojáci někam vysláni, v jejich pracovním životě se nebude podle Junga nic zásadního měnit. „V průběhu celého půlroku se vyčleněné jednotky budou podrobovat určitému zdokonalovacímu výcviku,“ uvedl.