Černý scénář se nenaplnil, ale suchých dnů bude přibývat. Ovlivní turisty i zemědělce

Zahradníček je součástí týmu Intersucho, který dlouhodobě mapuje stav vlhkosti v půdě. V dubnu panovaly nadprůměrné teploty, vegetace měla největší olistění, jaké odborníci za posledních pětadvacet let pozorovali. Voda v půdě se tím pádem rychle spotřebovávala a hrozilo, že v létě bude sucho zásadní problém. Tento scénář se naštěstí nenaplnil.

„Máme za sebou množství srážek a bouřkových situací. Pro doplňování půdní vláhy nejsou tak vhodné jako dlouhodobější deště, ale pomohly. Snad s výjimkou středních Čech bylo nad většinou území více srážek, než je dlouhodobý průměr,“ popsal Zahradníček.

K ideálu má situace přesto daleko. „Na osmdesáti procentech území je deficit půdní vláhy, hlavně ve vrstvě do čtyřiceti centimetrů, ale i v hloubce do sto centimetrů, což je dlouhodobější problém,“ vysvětlil klimatolog.

Dlouhodobý trend je podle něj zřejmý – suchých dnů a epizod postupně přibývá.

„Nastanou samozřejmě roky, kdy bude srážek hodně a bude se střídat sucho s deštěm. Takový byl i rok 2020, kdy jsme měli v dubnu výrazné sucho a za dva měsíce přišly povodně. Sucho i povodně k českému území patří, byly tu od středověku,“ přiblížil Zahradníček.

Dodal, že v letech 2015 až 2020 nastalo nejhorší sucho za posledních dva tisíce let, období mezi lety 2021 a 2024 rozhodně není tak suché, ale to by nás nemělo ukolébat. Stejně jako u povodně bychom neměli ani u sucha řešit opatření, až nastane.

„Ve městě se například může zadržet voda nádrží pod chodníkem a v době sucha se touto vodou může zalévat městská zeleň. Zadržení ovšem musí být chytré. Spočítali jsme, že kdyby se zadrželo o čtyřicet procent více vody v půdě, nedoteče do řek a nebude zdroj pitné vody,“ popsal klimatolog.

Novým podmínkám se podle něj budou muset přizpůsobit zemědělci, protože pšenice bude kvůli suchu ztrácet výnosy. „Dá se na to adaptovat, ale musíme oteplování udržet pod určitou hranicí, jinak adaptace nebude stačit nebo bude tak nákladná, že se nevyplatí,“ vysvětlil Zahradníček.

Sucho a teplo ovlivní i zdravotnictví. Například program Copernicus spočítal, že v roce 2022 zemřelo v Evropě v důsledku vln veder mezi 55 a 72 tisíci osob.

Zahradníček si ovšem nemyslí, že bychom kvůli suchu a horku v létě cestovali raději na sever než na jih. „U moře snášíme tyto podmínky lépe než v české kotlině. Sucho a teplo však mohou ovlivnit turismus ve velkých městech, který se může přesunout do jarních a podzimních měsíců. Nevím, jestli někdo bude chtít navštěvovat Řím, Brusel nebo Prahu, když bude teplota vzduchu čtyřicet stupňů,“ uzavřel klimatolog s tím, že se suchem narůstá i riziko požárů, jak je nyní vidět na jihu Evropy.