Článek
Měla by ČR ve světle poslední tragédie v Afghánistánu, kde zemřel český voják Tomáš Procházka, přehodnotit spojenecké závazky a přemýšlet o stažení vojáků z mise?
Určitě neměla. Z boje se neutíká. Ve chvíli, kdy by se začala ČR stahovat, je to ustupování zločincům, kteří dělají věci, které bohužel naši lidé odnesli. Teď je navíc úplně nejhorší období, útoků přibylo, protože v Afghánistánu jsou volby, které rozhodnou budoucí vývoj. Kdybychom ze země odešli, byl by to špatný signál i vůči Afgháncům, kteří jsou na naší straně a pomáhají nám.
A jsou opravdu Afgánci na „naší” straně? Někteří kritici misí argumentují tím, že mise v Afghánistánu nemá cenu, protože tamní lidé to ani neoceňují, nevidí v nás spojence.
Myslím, že oceňují. Možná by ČR spíš měla přehodnotit, jestli se znovu nedostat do rekonstrukční mise, protože tam byli Češi vnímáni úplně nejvíc v historii. Něco budovali, stavěli. Bylo to motivující i pro vojáky, viděli, že za nimi něco zůstává. Ale nemůžeme posílat stavební firmy a vojáky do míst, kde bezpečnostní situace není úplně dobrá.
My se o tom určitě budeme chtít bavit. Budeme také chtít znát počet mrtvých z jiných kontingentů, protože podle zpráv z médií to zatím vypadá, že v Afghánistánu umírají pouze čeští a američtí vojáci, což není pravda.
I tak máme čtrnáct obětí, což je velké číslo. Nevypovídá mimo jiné o tom, že nepřátelé mají speciální pifku na české vojáky?
Nemyslím si. Oni rozlišovali Čechy od jiných kontingentů, když jsme tam něco stavěli. Teď jsou všichni spojenci bráni jako ti, co tam jsou s Američany. Zazněla i informace, že hned po posledním útoku, kde zahynul pan Procházka (Tomáš Procházka, vojenský kynolog zabitý tento týden v Afghánistánu - pozn. red.), si ten útočník myslel, že zabil amerického vojáka. Nikdo rozhodně cíleně neútočil na Čechy.
Když byl pan Zaorálek v sále, tak samozřejmě hlasoval pro mise
Podle vás je to tedy náhoda?
Je to náhoda. Češi tam dělají v zásadě hlídkovou činnost. A tihle lidé jsou první na ráně. O tom by se také mohla vést diskuse, mohli bychom to změnit, v takovém postavení jsme tam už pět let. Mohli bychom povýšit na jinou práci, než tu, která přináší oběti, protože to číslo opravdu vypadá hrozivě.
Bylo veřejné prohlášení náčelníka generálního štábu armády Aleše Opaty o odvetě za mrtvé české vojáky taktické?
Určitě to taktické nebylo, a myslím, že on už to teď ví také. Na druhé straně to byl velmi pozitivní vzkaz dovnitř armády. Tam to mělo zůstat, nemělo to být v hlavních časech ve všech zpravodajských relacích. Ale z hlediska vojáků, kteří pana generála Opatu berou jako velkého bojovníka, to byl pozitivní vzkaz. Odstartovalo to všemožné spekulace, novináře to nutilo ptát se, jestli je to odveta za odvetu.
Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD v té souvislosti mluvil o tom, že právě za Opatova slova jsou čeští vojáci vnímáni jako okupanti, kteří do Afghánistánu poslali vražedná komanda.
Mám z toho pocit, jestli se pan Zaorálek nezbláznil, nebo neztratil paměť. Shodou okolností jsem se dívala na hlasování o misích, a když byl pan Zaorálek v sále, tak samozřejmě hlasoval pro mise. Ve chvíli, kdy se dává mandát pro mise, tak lidé z ministerstva zahraničí sedí u projednávání. Nikdy neřekl, že má jiný názor. Po bitvě je každý generál a zrovna on, pravá ruka expremiéra Sobotky, za jehož vlády se mandát prodlužoval, najednou otáčí o sto osmdesát stupňů a říká, že jsme tam už dávno neměli být, a že mu to připomíná Vietnam. To mi připadá naprosto absurdní, když to zní od vzdělaného člověka, který se v zahraniční politice pohybuje už dlouho.
Musí si přece uvědomit, co znamená, když člověk jeho váhy něco takového řekne v médiích. Jsem ráda, že se od jeho slov distancoval jak Jan Hamáček, tak hlavně náměstek Jakub Landovský, protože ten jako sociální demokrat na ministerstvu obrany mandáty pro mise připravuje. Sám mi říkal, že je ze Zaorálkových slov v šoku.
Předsedkyně branného výboru Sněmovny Jana Černochová (ODS).
Zaorálek také argumentoval, že na mise výrazně doplácíme a že je třeba diskutovat o tom, jak dlouho to bude mít ještě cenu.
Svoboda není zadarmo, svoboda něco stojí. I naše bezpečnost něco stojí. Náklady, které země nesou, aby mohly říkat, že jsou v desítce nejbezpečnějších zemí světa, zadarmo nejsou a nebudou.
Podle mého názoru dáváme peněz na obranu málo, měli bychom přidat. Navrhovala jsem dvakrát změnu zákona, aby se podíl obranných výdajů na HDP navýšil a byl na úrovni toho, k čemu jsme se zavázali ve Washingtonské úmluvě, když jsme vstupovali do NATO.
Nejsou to vyhozené peníze, protože zahraniční zkušenost dělá z našich vojáků dobré vojáky, dobré velitele. Ta zkušenost něco stojí. A v zahraničí si našich vojáků i jejich práce váží, to jen u nás máme brblaly, kteří je nazývají žoldáky.
Co jste cítila u středečního pietního aktu, když padlého vojáka přivezli do vlasti?
Byl to můj třetí pietní akt, kterého jsem se zúčastnila. Pro mě to byl nejtěžší moment, byť ten ceremoniál byl kratší. Padlého vojáka doprovázel jeden z jeho dvou psů, a bylo úplně mrazivé, jak se pes nechtěl od jeho rakve hnout, psovod ho musel držet úplně nakrátko. Druhý pes musel zůstat v letadle. Myslím, že rozloučení bylo důstojné, a co mě mile překvapilo, že čas si udělal i prezident Miloš Zeman. V tomto ohledu se zachoval jako normální politik, tím, že tam přišel.
Měla by podle vás Evropská unie zavést zbrojní embargo na Saúdskou Arábii, poté, co byl na jejím konzulátu v Istanbulu brutálně zavražděn novinář v exilu?
Určitě měla. Jinak to nebude fér v souvislosti s tím, co se vedlo za diskuse vůči Rusku. ČR k tomu udělala první krok, vítám, že pan ministr zahraničí stáhl jednoho diplomata.
Z úcty ke kolegům jsem se rozhodla, že na Hrad nepůjdu
A není to málo?
Já jsem si prověřovala ještě jednu věc, a sice naše akvizice v Saúdské Arábii. Vývoj vývozu vojenského materiálu z ČR do Saúdské Arábie byl následující: v roce 2013 to bylo 11,3 miliónu eur, 2014 už 70,1 miliónu, 2015 to bylo 20,3 miliónu, o rok později 14,5 miliónu, 2017 to bylo 28,3 miliónu.
V roce 2014 byli Saúdové největší příjemci vojenského materiálu z ČR v daném roce. Nejvíc se tam vyvážejí pozemní vozidla, pancéřovaná nebo ochranná, vozí se tam i střelivo. V roce 2017 byla z hlediska vývozu z ČR Saúdská Arábie na pátém místě.
Pokud se ČR rozhodne - ať už sama, nebo ve spolupráci s EU - pro embargo, tak se to samozřejmě dotkne firem, které tam materiál a auta vozí, takže stát by se měl snažit to kompenzovat, aby jim ztrátu nahradily státní zakázky.
Jenže platí, že když jim vojenský materiál nebudeme dodávat my, bude jim ho dodávat Čína, nebo jiná země.
Ano, ale byznysu by měla předcházet etika. Země, které jsou založené na demokratických principech, uznávají lidská práva, by měly držet spolu a něco obětovat.
Ostatky mrtvého vojáka přepravil do Česka vojenský speciál
Zúčastníte se 28. října slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě?
Já se zúčastním sobotní vojenské přísahy na Hradě, to je moje milá povinnost jakožto předsedkyně branného výboru, zúčastním se v neděli ráno pietního aktu na Vítkově, zúčastním se jmenování generálů na Pražském hradě. Strašně mě mrzí, že povýšen nakonec nebude ředitel BIS Michal Koudelka, myslím, že by za něj premiér Babiš s panem Hamáčkem měli víc bojovat, ale třeba dostane ocenění až od jiného prezidenta. Poté samozřejmě také budu na vojenské přehlídce na Evropské.
Co se týče večerního ceremoniálu: původně jsem se chtěla oprostit od toho, že tam sedí pan prezident Zeman, a budu to brát tak, že je to stoleté výročí naší republiky, a na Hrad aspoň na chvíli půjdu, projevím úctu k naší republice. Pak jsem se dozvěděla od Miroslava Kalouska a Petra Gazdíka a dalších, že oni pozvánku nedostali. Tohle není normální, tohle není možné!
Ze solidarity k nim a z úcty ke kolegům jsem se rozhodla, že na Hrad nepůjdu. Dáváme tím jasně najevo, že Hrad není pana prezidenta, ale občanů ČR. Očekávala jsem, že pan prezident bude nad věcí aspoň v takto významný den, kdy slavíme takové výročí. Myslím, že většina kolegů bude postupovat jako já, a projeví nesouhlas s tímto selektováním poslanců na ty, kteří panu prezidentovi vadí, a kteří nevadí.
A neměli by naopak být nad věcí všichni zákonodárci?
Já jsem chtěla být nad věcí. Chtěla jsem respektovat, že budu muset poslouchat bonmoty pana prezidenta, že vyznamenání dostanou ti, kteří ho dostanou... to bych všechno skousla. Ale neskousnu to, že někdo dělá selekci členů zákonodárného sboru. Buďto tam mělo jít 200 poslanců a 81 senátorů, nebo by tu pozvánku neměl dostat nikdo. Nelze jednu půlku pozvat, a druhou ne.
Nechápu, podle jakého klíče si poslance vybírali, jestli dohledávali nějaké jejich výroky, ale mám pocit, že pozvánku nedostali i ti, kteří působí na radnicích, které odmítly proplatit hradní delegaci cestu do krajů nebo měst. A to přece není možné, že se někdo mstí někomu, že se jeho radnice nějak rozhodla. To není oslava narozenin pana prezidenta, ani pana Ovčáčka, ani pana Mynáře. To je sto let Československa.
Někteří z těch, o kterých se mluví, že dostanou vyznamenání, vám vadí?
Takhle, já jsem ráda, že prošel můj návrh na státní vyznamenání pro pana generála Bílého (velitel Obrany národa, popraven nacisty - pozn. red.), a to mi udělalo obrovskou radost. K těm ostatním se už vyjadřovali ve veřejném prostoru skoro všichni, takže to bych se jen opakovala.
Co se týče návrhů, musím říct, že to už je potřetí, co se mi podařilo navrhnout někoho, kdo to ocenění dostal, byl to pan Ludvík Hess (zakladatel babyboxů) a pan Alois Dubec (válečný hrdina). Nyní to bude in memoriam pan Bílý. Jsem ráda, že alespoň v případě vojenství pan prezident neselektuje, čí je to návrh.
