Černochová už vyměnila většinu šéfů státních podniků. Ne všem firmám změny prospěly

„Situace ve státních podnicích byla po mém příchodu na resort obrany tristní a bylo potřeba ji rychle řešit. Za provedenými změnami si stojím a rozhodně se v žádném podniku situace nezhoršila, naopak všechny fungují lépe a spolupracují mezi sebou navzájem,“ uvedla pro Novinky ministryně Černochová.

Téměř ihned po nástupu v prosinci 2021 Černochová odvolala ředitele Vojenských lesů a statků (VLS) Petra Krále v souvislosti s tehdejším plánem na směnu pozemků VLS se státní firmou Lesy ČR. Černochová pak na základě výběrového řízení jmenovala ředitelem Romana Vohradského, který podnik vede i v současnosti. Ačkoliv už pod jeho vedením podnik dle výroční zprávy za rok 2022 zaznamenal se ziskem 680 milionů korun „nejúspěšnější rok v historii podniku“, tak problémy se firmě nevyhýbají.

Novinky před pár týdny upozornily například na nevydařenou úpravu mzdové politiky, která řadě zaměstnanců způsobila reálný propad příjmů. Odpovědná personální ředitelka Jitka Věková následně skončila a po kontrole ze strany ministerstva uložila dozorčí rada řediteli řád nově nastavit. Podle několika zdrojů Novinek je také podnik destabilizovaný.

„Panuje špatná komunikace mezi vedením a zaměstnanci. Ti se cítí být ignorováni a jejich názory nejsou brány vážně. Podnik nemá jasnou vizi a koncepci na dalších 5 let. Zaměstnanci nevědí, kam se podnik ubírá a jaké jsou jeho cíle, což vede k frustraci a nespokojenosti zaměstnanců,“ popsal Novinkám zdroj obeznámený se situací v podniku. „Odborná lesnická veřejnost nerozumí směřování podniku a podivuje se nad jeho vedením a řízením s tím, že kdyby taková situace byla v Lesích ČR, zakladatel by okamžitě zasáhl,“ dodal.

Pro mnohé překvapivý byl v listopadu 2022 vyhazov šéfa prosperujícího Vojenského technického ústavu (VTÚ) Petra Novotného kvůli údajné nespokojenosti zaměstnanců s vedením podniku. Proti tomu se v petici postavila zhruba polovina pracovníků. Bez výběrového řízení následně byl do čela vybrán Jiří Kašpárek, který na dané pozici funguje doposud. Po jeho nástupu však dala výpověď řada klíčových zaměstnanců a lidé tam, dle zdrojů redakce, stále chybí, což má vliv i na zpožďování projektů, na nichž se firma podílí.

Zřejmě nejvíce rezonovalo jmenování Marka Špoka, kterého kvůli špatným ekonomickým výsledkům dříve odvolal exministr Lubomír Metnar (ANO), znovu ředitelem VOP CZ. Černochová tehdy byla kritizována, že to udělala bez výběrového řízení na základě politických preferencí, protože Špok byl v minulosti členem i sponzorem ODS. Během Špokova působení se ztrátový podnik potýkal dál s problémy, ředitel dlouhodobě čelil kritice zaměstnanců a odborů. Na začátku prosince vše vyústilo v jeho odvolání. Opět kvůli špatným hospodářským výsledkům a nespokojenosti zaměstnanců s jeho vedením.

Beze změny pak zůstaly zbývající dva podniky - LOM Praha a Vojenský výzkumný ústav.

Na svém místě, kam si jej Černochová po svém nástupu vybrala, už od září není také bez výběrového řízení jmenovaný ředitel šéf armádní příspěvkové organizace Agentury hospodaření s nemovitým majetkem (AHNM) Michael Šrámek. I jeho odvolání provází nejasnosti.

„V některých případech mnou jmenovaných a následně odvolaných ředitelů nebylo tempo pozitivních změn tak rychlé, jak jsem očekávala a jak vyžaduje současná situace, kdy jsme začali modernizovat armádu, navýšili výdaje na obranu na 2 % HDP a v Evropě je největší válečný konflikt od 2. světové války. Nebojím se rozhodovat ani dělat opatření, která nejsou úplně příjemná, jako jsou právě ta personální,“ vysvětlila ministryně.

Na konci září pak byl údajně kvůli „nedodržování vnitřních předpisů“ odvolán ředitel Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení (VOLAREZA) Milan Lauber. A stejně jako v případě VOP CZ, AHNM či VTÚ byl bez výběrového řízení k 1. prosinci jmenován ředitel Libor Tejnil. Absenci výběrka resort obrany zdůvodnil tím, že je potřeba rychle řešit situaci v podniku. V mezidobí totiž z podniku odešla řada zaměstnanců.

„Pokud je to možné, vždy výběrové řízení vypisujeme. Ve VLS výběrové řízení proběhlo. Dalším příkladem může být VOP CZ, kde také budeme ředitele hledat prostřednictvím výběrového řízení. Nevypisujeme ho ve chvíli, kdy musíme situace na daném místě řešit bezprostředně. Bez výběrového řízení vybírali ředitele i moji předchůdci, například ministr Metnar ředitele LOM Protivu a VTÚ Petra Novotného,“ uvedla Černochová.

Analytik protikorupční neziskové organizace Transparency International Marek Chromý přiznal Černochové, i obecně jakémukoliv ministrovi, právo v odůvodněných případech měnit vedení podřízených podniků či organizací. Měli by tak ale podle něj ideálně činit na základě výběrového řízení, protože jinak se právě může stát, že namísto stabilizace situace se problémy až prohloubí.

„Je povinností každého ministra jakožto řádného hospodáře jednat a odvolat ředitele státního podniku či společností, kdy má důvodné podezření, že daný ředitel nevede podnik hospodárně nebo v rozporu se stanovenou koncepcí. V takových případech je třeba dbát na to, aby nový ředitel podniku vzešel z řádného a transparentního výběrového řízení. Kroky paní ministryně, kdy jmenovala nové ředitele některých státních podniků bez výběrového řízení s odkazem na nutnost stabilizovat situaci ve společnostech, vedou paradoxně k jejich destabilizaci. To velmi dobře vidíme například u státního podniku VOP, kdy ředitel Špok, dosazený bez výběrového řízení, je přibližně po roce a půl odvolán pro špatné ekonomické výsledky,“ sdělil na dotaz Novinek Chromý.