Černochová překvapila: Vojáci odcházejí z armády kvůli válce na Ukrajině

„U části lidí byla důvodem odchodu válka na Ukrajině,“ řekla ve středu v Senátu při projednávání novely zákona o vojácích. Ta by měla navýšit benefity příslušníků, nalákat do armády více zájemců a současně snížit počet odchodů.

Podle ministryně většina odcházejících vojáků vstoupila do ozbrojených sborů v době hlubokého míru. „Ale kvůli celospolečenskému klimatu, kdy tu různé servery roky straší mobilizací a tím, že budou vojáci posláni na Ukrajinu, tak to pro některé lidi byl důvod, proč uniformu svlékli,“ dodala.

Generální štáb se ke slovům Černochové odmítl vyjádřit. Bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl nevěří, že obavy z války jsou nejčastějším důvodem svlékání uniformy. „Pokud ale nějaký voják propadl obavě, že ho někdo odešle na Ukrajinu bojovat a kvůli tomu odešel, tak je dobře, že je pryč. Tím ukázal, že nechce bojovat za naši zemi,“ řekl Novinkám Štrobl, který roky v armádě sloužil.

Za větší odchodovostí je podle něj spíše fakt, že odchází silné ročníky a vojáci už nemají tolik příležitostí jet do zahraničních misí. „Pro většinu vojáků byla účast v misích, jako byl Afghánistán, atraktivní,“ podotkl psycholog. Podotkl, že pokud ministryně veřejně pronáší podobné úvahy, měla by je mít podpořena nějakými daty.

Černochová ale podle svých slov vychází z debat s vojáky. „S vojáky se dlouhé roky bavím i v rámci svého osobního života, nejen dnes z pozice ministryně. Z debat s nimi, ale i od kolegů vím, že někteří vojáci a vojákyně takto skutečně uvažovali a uvažují,“ sdělila Novinkám.

Loni z armády odešlo 1370, předloni okolo dvanácti set a v roce 2022 to bylo 1337 vojáků z povolání. Roky předtím přitom počet těch, kteří zamířili do civilu, osciloval mezi osmi sty a tisícovkou.

Mluvčí armády Vlastimila Cyprisová Novinkám už před dvěma lety řekla, že více než třetina vojáků odešla do civilu dříve, než jim skončil kontrakt. A to i přesto, že se jim odchodné nebo výsluhy zkrátily o polovinu. „Nejčastějším důvodem k podání žádosti o propuštění ze služebního poměru jsou osobní a rodinné důvody,“ řekla Cyprisová.

Podle ministryně je těžké zjistit, proč vojáci skutečně odcházejí, protože se tím nechtějí chlubit. „Mohu tomu lidsky rozumět, ale přesto apeluji na velení armády, aby s vojáky, kteří odcházejí, lidé z jednotek důsledně komunikovali. A aby se s nimi o příčinách odchodu bavili, protože je to pro nás cenné ponaučení a důležitá zpětná vazba, se kterou můžeme dál pracovat,“ uvedla. Mezi generály a zvláště šéfem armády Karlem Řehkou a ministryní delší dobu panují spory.

Armáda čelí nejen odchodům, ale i nezájmu mladých lidí a nedaří se jí plnit náborové cíle. Loni získala do svých řad místo 2200 nováčků jen 1870 lidí. Podle strategických plánů by do roku 2030 armáda měla zvýšit síly na 30 tisíc mužů a žen ve zbrani. Dnes je vojáků ale jen necelých 24 tisíc.