Výrazné zvýšení platů všem vojákům. Černochová přednese vládě radikální návrh

Kabinet navíc bude řešit i platy policistů a hasičů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na navyšování platů v armádě chce, aby se od poloviny roku zvýšily odměny u policie a hasičského sboru v průměru o čtyři tisíce korun měsíčně.

Na navýšení platů vojáků by měly jít už letos dvě miliardy korun. To v průměru dělá při přepočtu na 28 tisíc příslušníků armády, vojenské policie a vojenského zpravodajství navýšení 12 tisíc korun hrubého měsíčně na každého vojáka.

Doposud přitom ministerstvo obrany tvrdilo, že náklady na navyšování odměn by měly letos vyjít na 375 milionů, což by činilo v průměru přes dva tisíce na vojáka měsíčně.

„Od svobodníka po štábního praporčíka se to zvedne o 15 procent, pro další hodnosti je to 10 procent,“ řekla ministryně. Dodala, že armáda musí přilepšit hlavně lidem v nižších hodnostech, protože ti nejčastěji odcházejí za lepším výdělkem.

Štábní praporčík má dnes tarif 65 990 a s příplatky si vydělá 72 990 hrubého. Pokud bude vláda souhlasit, dostanou štábní praporčíci jen na tarifu o deset tisíc korun navíc. Přilepšit by si měli i díky vyššímu příplatku na bydlení nebo dojíždění.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v otázce odměňování se zdaleka neblížíme standardu NATO, který říká, že by mělo jít na platy vojáků až 50 procent rozpočtu na obranu. Česká armáda dává jen okolo 30 procent.

Na modernizaci a nákupy techniky jde podle něj 60 procent. „Pokud budeme dávat peníze do investic a nebudeme dávat na personál, tak ty prostředky, které kupujeme, nebude mít kdo obsluhovat,“ řekl generál.

Navýšení platů v armádě bude částečně vycházet z novely zákona o vojácích, kterou už schválil parlament a podepsal prezident. Zvýšení tarifů musí ještě schválit vláda.

Ministerstvo obrany prosadilo zlepšení finančních podmínek vojáků, protože se armádě dlouhodobě nedaří nábor nováčků a navíc začali uniformu ve větší míře svlékat i zkušení vojáci.

Obrana v novele zákona prosadila, že se pro nedostatková místa, jako jsou lékaři nebo zubaři, zvýší náborový příplatek z 250 tisíc korun až na milion.

Armáda bude moci také navýšit vojákům stabilizační příspěvek, který je sedm tisíc korun měsíčně. V mimořádných případech bude moci být zvýšen až na desetinásobek, dnes je to čtyřnásobek.

Vyšší by měla být rovněž horní hranice příspěvku na bydlení. Voják má nyní nárok měsíčně až na dvojnásobek třítisícové částky podle obce, kde vykonává službu. Nově by to měl být až trojnásobek.

Motivovat chce armáda i ty, kteří by museli dojíždět ze vzdálenějších obcí. Místo pěti cest by vojáci, kteří vykonávají službu mimo své bydliště, měli nárok na proplacení 18 cest každým směrem měsíčně. Navíc by měli vojáci dostávat jízdné paušálně a nemuseli by tak každý měsíc žádat o proplacení.

Razantní navýšení odměn pro vojáky a další bezpečnostní složky je podezřelé šéfovi branného výboru Sněmovny Lubomíru Metnarovi (ANO). Vyvolává to podle něj otázku, zda vláda nechce uplatit část voličů. Podle Metnara, který sám v minulosti resort obrany vedl, tento krok vláda mohla udělat už dříve a v armádě a u policie by neměli potíž s náborem.

„Současné vládou navrhované navýšení platů považuji za ryze populistický krok v rámci předvolební kampaně,“ řekl Metnar.

Že na tom něco může být, připouštějí i politologové. Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy soudí, že zvláště u armády je tento krok nutný vzhledem k nedostatečným náborům a také agresivnímu Rusku, v případě policie a hasičů mu ale přijde úsměvné, že Rakušan neprosadil masivnější odměny už loni na podzim, kdy policisté protestovali a vymohli si příplatek dva a půl tisíce korun měsíčně.

„Ale nyní se blíží volby - a hasiči a policisté jsou početná skupina voličů -, tak to má svou logiku, že to chce vláda prosadit teď. Ale tím pádem to v sobě nese určitý populistický prvek rozhazování peněz těsně před volbami,“ řekl Malý.

Podle Oldřicha Bureše z Metropolitní univerzity v Praze nelze faktor voleb úplně vyloučit. „Hodně to ale souvisí s bezpečnostní situací a také s tím, že na summitu NATO se změní alianční závazky, které půjde splnit podle odhadů náčelníka generálního štábu s armádou o počtu 37 tisíc vojáků,“ řekl Bureš.

Dodal, že se současnou nabídkou armády není možné získat během několika let více než deset tisíc nových vojáků.