Černochová jmenovala bez výběrového řízení nového šéfa Vojenského technického ústavu

Právě těmto vozům mají podle zdrojů Novinek nahrávat podmínky probíhajícího výběrového řízení. Resort jakýkoliv střet zájmů odmítá.

Kašpárek byl jmenován nestandardně bez výběrového řízení, a to s odůvodněním resortu, že je třeba podnik stabilizovat. Děje se tak poté, co za řady nejasností ministryně Černochová vyhodila tehdejšího šéfa VTÚ Petra Novotného. Oficiální zdůvodnění resortu znělo, že část zaměstnanců byla výrazně nespokojena s jeho vedením podniku a komunikací. Tomu však neodpovídá fakt, že více než polovina zaměstnanců firmy se tehdy proti Novotného odvolání v petici ohradila.

„Úkoly nového ředitele jsou především stabilizace personální situace, přepracování obchodního a finančního plánu na letošní rok, který odmítla dozorčí rada, zajistit řádný chod tohoto strategického podniku pro obranyschopnost státu a pokračování důležitých projektů,“ stojí v tiskové zprávě zveřejněné na webu ministerstva obrany.

Zdroje Novinek z bezpečnostní komunity obeznámené s děním okolo státního podniku VTÚ dávají Kašpárkovo jmenování do čela podniku do souvislosti s veřejnou zakázkou na nákup lehkých útočných vozidel (LÚV) za 5,6 miliardy korun, která by měla putovat k 601. skupině speciálních sil či 43. výsadkovému pluku.

V podniku se podle zdrojů Novinek diskutuje o tom, že by po Kašpárkově příchodu mohlo dojít k ukončení projektu státní firmou spoluvyvíjeného lehkého útočného vozidla, které VTÚ představilo na loňském veletrhu Future Forces Forum pořádaném v Praze, tak aby nemohlo zasáhnout do tendru.

„Obávám se, že po nástupu pana Kašpárka bude zastaven společný projekt VTÚ Sabre(LEV), který je přímým konkurentem vozidla Supacat, ovšem s přímým zapojením VTÚ a českého průmyslu,“ řekl Novinkám například poslanec a člen branného výboru Michal Ratiborský (ANO) s odkazem na své informace z bezpečnostní komunity.

Právě Kašpárek v době, kdy v letech 2019 až 2021 působil na pozici ředitele speciální výroby ve vyškovském závodě VTÚ, zpracovával studii proveditelnosti, z níž vzešlo doporučení pořídit vozidla HMT400 Jackal od britského výrobce Supacat, jakožto nejvhodnější řešení pro českou armádu.

Už v listopadu 2021 v souvislosti s nástupem Černochové a jejího náměstka Františka Šulce na resort Novinky psaly o tom, že by se měla koupit LÚV a horkými kandidáty jsou britská vozidla. Britského výrobce Supacat v Česku zastupuje společnost Letecké přístroje Praha (LPP) zbrojaře Jiřího Sauera, který je známým prvního ministerského náměstka Šulce a v dotčené době byli také obchodní partneři. Před Šulcovým nástupem na ministerstvo Sauer držel podíl v Šulcově společnosti RobotScientific, po nástupu do funkce náměstka mu Šulc svůj obchodní podíl za nezveřejněnou částku odprodal.

Když Novinky na podzim roku 2021 upozornily na možný střet zájmů kvůli vazbám obou mužů při případné akvizici britských vozů, reagoval Šulc slovy, že redaktor přemýšlí za „pět rohů“. Už od samého počátku se v bezpečnostních kruzích hovořilo o tom, že nakoupeny by měly být právě vozy Supacat. Situace o více než rok později dává Novinkám za pravdu, zdroje redakce stále hovoří o tom, že preferované jsou Supacaty a muž, který svým doporučením částečně umetl cestičku, je jmenován bez výběrového řízení do funkce ředitele výdělečného státního podniku.

Možnost pro podání přihlášek do tendru na vozy uplyne 27. února.

Na možné ovlivnění výběru LÚV Kašpárkovým nástupem do VTÚ se dotazoval na prosincovém jednání sněmovního branného výboru také zmíněný poslanec Ratiborský. Náměstek ministerstva obrany Filip Říha tehdy odvětil, že k ovlivnění dojít nemůže. Ministerstvo obrany ke středeční tiskové zprávě ke Kašpárkovu jmenování přiložilo sérii potenciálních několika otázek, z nichž jedna právě mířila na možný střet zájmů: „Není ve střetu zájmů a obecně řečeno, jeden člověk nemůže ovlivnit akviziční proces,“ odpovědělo rovnou.