Černobyl stále škodí, šumavští divočáci v sobě mají radioaktivní cesium

„Jedná se o cesium, jež bylo součástí radioaktivního mraku, který se po výbuchu uvolnil a postupoval Evropou,“ řekl Právu mluvčí Správy NP a CHKO Šumava Pavel Pechoušek s tím, že během letoška lesníci na Prášilsku a Srnsku zastřelili 44 divočáků a u 33 z nich vyšetření ukázalo nadlimitní hodnotu radioaktivního cesia.

„Divoká prasata se na území Národního parku Šumava loví kvůli v evropském měřítku ojedinělé populaci tetřevovitých ptáků, zejména tetřeva hlušce a tetřívka obecného, neboť černá zvěř tyto ptáky loví a její přítomnost ve vysokém počtu ohrožuje tetřevovité především v raných stadiích jejich života,“ shrnul důvody výrazného odstřelu divočáků na území šumavského parku.

„Divočáci vyhledávají snůšky tetřevů a tetřívků, případně loví jejich kuřata,“ dodal.

Kozel dále uvedl, že ulovená zvěř je pravděpodobně kontaminována černobylským cesiem, ale že jiná část Šumavy se naštěstí s takovým problémem nepotýká. To Právu potvrdili i myslivci z několika jihočeských mysliveckých sdružení (MS).

„To slyším od vás poprvé. Ročně střílíme několik desítek kusů černé zvěře, ale zatím nikdy jsme se s podobným případem nesetkali,“ uvedl předseda MS v Jílovicích na Českobudějovicku Josef Netrefa.

Nadlimitní přítomnost radioaktivních látek Cesium 134 a Cesium 137 se ve vzorcích svaloviny divokých prasat objevila na Srnsku a Prášilsku v průběhu loňského roku, a proto v září 2011 bylo Správě NP a CHKO Šumava nařízeno mimořádné veterinární opatření.

Kontaminace divočáků pak komplikuje zdejším lesníkům značně situaci s jejich likvidací, neboť mimořádné veterinární opatření ukládá povinnost nechat vyšetřit každý střelený kus, což stojí okolo 1400 korun za jedno prase.

Pokud se u zvířete zjistí nadlimitní hodnota radioaktivního Cesia, musí jej správa zlikvidovat a to ji stojí zhruba dalších asi 500 korun. „V letošním roce se vyšplhaly už náklady na vyšetření a likvidaci kontaminovaných zvířat bezmála na 100 tisíc korun,“ zdůraznil náměstek.

Vedení parku proto uvažovalo o využití pro člověka nebezpečného masa např. jako krmení zraněného mláděte rysa ostrovida, v současnosti umístěného v Záchranné stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka.

„Bohužel je míra kontaminace masa tak vysoká, že jej nelze použít ani jako krmení rysa či jiných zvířat,“ uzavírá náměstek ředitele NPŠ Kozel.