Článek
„Teoreticky stačilo, kdyby starostka dala podnět na kraj, aby to řešil. Jenže ona to neudělala,“ hledá viníka Petr Knichal, který je majitelem jednoho z dotčených objektů.
Lidé získali dnes zastavěné pozemky u nádrže ve směru z Dolních Věstonic do Pavlova od obce v roce 1997. Tehdy existovala možnost je za splnění daných podmínek využít pro rekreaci.
Jenže na parcelách se rozběhla živelná výstavba různých příbytků, v průběhu let dostavovaných a rozšiřovaných. V některých případech se tak dělo bez požehnání stavebního úřadu. Podle katastrální mapy stojí na území jen pár domů, v reálu je ale hustě zastavěno.
Podle katastrální mapy je na místě jen několik staveb, reálně je tam ale chatka na chatce.
Biokoridor řešil jen legální výstavbu
O deset let později začala obec řešit pořízení územního plánu, mimo jiné kvůli záměru ministerstva životního prostředí na zřízení nadnárodního biokoridoru, pro který měla být využita právě oblast u břehu nádrže. „Při výběru lokality sehrála roli i skutečnost, že tam nebyla žádná legální stavba, takže by zřízení nebylo spojeno s nutností ministerstva řešit výkupy nemovitostí,“ uvedla starostka Jaroslava Rajchlová (Věstonický spolek).
Ministerstvo nechalo zanést biokoridor do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Obec následně musela zapracovat biokoridor do svého územního plánu. Tehdy ještě byla možnost do dění vstoupit. Záměr řadu měsíců visel na úřední desce. Jenže majitelé pozemků na chystaný krok nereagovali. Knichal to vysvětlil tím, že o věci nevěděl. „Kdo sleduje úřední desku? Já ani nevím, kde je,“ řekl.
Ozvat se měli vlastníci
„Kdyby se tehdy majitelé nemovitostí ozvali, bylo by to jednodušší, všichni by se museli zabývat námitkou. To se ale nestalo a koridor se dostal do dokumentů. Až v roce 2014 reagovali majitelé na nový stav a chtěli problém řešit,“ rekapituluje dění starostka.
Muž je ale přesvědčený, že jim obec měla a mohla pomoci. Argumentuje, že starostka hodnotila okolí jejich staveb jako nejhezčí část břehu, když ale došlo na lámání chleba, nijak jim nepomohla. „Co budeme dělat? Nevím. Hledáme nějaké řešení, ale netuším, jak to dopadne,“ řekl.
„Jsem ochotná lidem pomáhat, ale ne legalizovat černé stavby,“ řekla starostka. Přesto, když nyní obec řeší změnu územního plánu, majitelům nemovitostí umožnila přihlásit se o změny. Jenže majitelé domů požadovanou úpravu na úrovni obce řešit nemohou. Důvod? Obec nemůže přijmout územní plán odporující krajským zásadám.
Osud dvanácti staveb je nyní v kompetenci stavebního úřadu v Mikulově. Jak se ukázalo, nelegálních domů je kolem nádrže víc. Majitelé se probrali a žádají o dodatečné vydání stavebního povolení. U staveb blízko vody jsou asi bez šance, ty vzdálenější, ležící mimo biokoridor, možná půjde zpětně legalizovat.
Zástavba na břehu jezera je v trase biokoridoru
Do zeleně jdou v Bohumíně miliony, letos by mohlo přibýt přes 6 tisíc stromů
