Cermat: Přihlášky na střední školy neuspěchejte a moc netaktizujte

„Teprve do dnešní půlnoci měli ředitelé povinnost nahrát všechny údaje o kritériích přijímacích zkoušek do systému, tak je vhodné udělat si přehled v klidu,“ řekla v pátek Novinkám Rosůlková, ředitelka Cermatu, který elektronické přihlášky a jednotné státní testy připravuje.

V přihláškovém systému DiPSy se mohou rodiče a žáci rozhlédnout po mapě, klikat na jednotlivé školy, kde se zobrazí nabízené obory, úspěšnost z loňska i s údaji o přijetí podle priorit uchazečů včetně poptávky až od roku 2017.

Od loňska mohou podávat uchazeči přihlášky na tři obory, navíc ještě další dva na umělecké obory s talentovou zkouškou. Klíčové je uvedení priority od jedničky po trojku, případně až pětku. Systém po vyhodnocení přijímaček rozřazuje žáky automaticky do škol, podle nejvyšší uvedené priority.

„To, v jakou dobu rodič přihlášku podá, nehraje v přijímacím řízení žádnou roli. Ty obory ze systému nezmizí, zboží se nevyprodá,“ řekla v nadsázce Rosůlková. „Ale zase není dobré to nechat až na 20. února. Škola třeba může vyžadovat dokumentaci, kterou už nebude možné dodat,“ poznamenala. Některé školy kromě vysvědčení například požadují potvrzení od lékaře.

Stejně tak je vhodné si s časovou rezervou prohlédnout kritéria pro přijetí, aby si rodič ušetřil překvapení při zjištění, že jeho dítě je nesplňuje, i když by státní testy zvládlo na sto procent. Jednotná přijímací zkouška se bude konat 11. a 14. dubna.

Žáci a rodiče si mohou udělat představu i podle přijímaček nanečisto, které mohly školy uskutečnit 29. ledna. Vyhodnocení si dělají školy samy podle metodiky Cermatu, ale řada žáků ještě ani nezná výsledky. Podle Rosůlkové by však žáci měli brát výsledek jen jako orientační.

„Nemělo by to hrát v rozhodování roli. Ve školách ještě nějakou látku, která se testuje u přijímaček, doberou. Ta nejintenzivnější příprava teprve začne. Díky přijímačkám nanečisto si to mohly děti aspoň vyzkoušet, zjistit, že to není nic až tak hrozného. A někoho to může nasměrovat na maturitní obor, pokud o tom vůbec neuvažoval,“ uvedla Rosůlková.

Přestože v některých regionech je nabídka oproti poptávce chabá, rodiče by při volbě priorit neměli příliš taktizovat. „Na první místo by se měla dát škola, na kterou děti opravdu strašně chtějí. Někdo tam má samá gymnázia, ale některé děti si tam dají na první místo obchodku, na druhé gymnázium, na třetí průmyslovku,“ popsala Rosůlková.

Její přístup potvrzuje také šéf Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc. „S rodiči probíráme i věci ohledně taktiky výběru priorit. Loni totiž nastávaly situace, že se děti dostaly na školy, na které úplně nechtěly, ale udělaly výsledek, se kterým by se dostaly, kam by chtěly,“ řekl Novinkám.

Podle něj školy s rodiči úzce spolupracují a většinou i ředitelé nabízejí osobní pomoc při vyplňování přihlášek.

Rosůlková ujistila, že systém funguje velice intuitivně. Podle ní už loni rodiče hlásili, že se v něm dobře vyznají. Letos systém posílil o několik kontrolních mechanismů. Upozorňuje například na to, že věk uchazeče neodpovídá typu studia, aby se už nestávalo, že se deváťák přihlásí na osmileté gymnázium.