Celoplošné psychotesty kvůli zbrojním průkazům jsou nereálné

Je však možné, že by se povinné psychotesty týkaly nově například těch, kteří byli kvůli domácímu násilí vykázáni ze společného obydlí a jsou zároveň držiteli zbrojního průkazu.

S touto možností přišli na jednání skupiny zástupci české pobočky lidskoprávního sdružení Amnesty International (AI) a přítomní poslanci napříč politickým spektrem z řad členů bezpečnostního výboru Sněmovny nebyli proti.

„Jsem ráda, že ministerstvo vnitra kvitovalo náš návrh, že osoby, které by byly vykázány z obydlí kvůli domácímu násilí, by byly poté podrobeny nějakým psychotestům nebo dalším opatřením, tak aby se prověřilo, zda tyto osoby opravdu mají mít zbraně,“ řekla novinářům po jednání skupiny Irena Hůlová z Amnesty International (AI) s tím, že se o této problematice chce bavit i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Hůlová podle svých slov uvítala i produktivní diskusi o možném zavedení povinných psychotestů jako podmínky pro všechny zájemce o zbrojní průkaz i jejich stávající držitele.

Mohly by podle ní být účinné, jenže hodně lidí by prý jimi neprošlo. „Pak bychom tady trochu omezili to, kdo se ke zbraním může dostat. Myslím si, že je to otázka, kterou bychom se měli zabývat a bavit se o tom, jestli takový systém chceme nebo ne,“ uvedla Hůlová.

Na dotaz Novinek, zda ona sama je pro zavedení povinných psychotestů, tato vedoucí oddělení advocacy u AI odvětila, že jejich organizace je spíše pro užší variantu.

„Měli bychom se primárně zaměřit na osoby, které vykazují známky toho, že by zbraně mít neměly. Například někdo, kdo páchá domácí násilí,“ zopakovala Hůlová.

Při pondělním jednání se totiž podle ní probíralo, zda jsou na možné zavedení psychotestů vůbec dostatečné personální kapacity. A z debaty vyplynulo, že nikoli.

„Odborná veřejnost, tedy psychologové a psychiatři nám říkají, že za stávající situace z hlediska kapacit oni nejsou schopní toto zajistit. Nemůžu proto říci, že budu trvat na psychologických testech v situaci, kdy na to nemáme dostatek odborníků,“ podotkl k tomu po jednání skupiny člen bezpečnostního výboru za opoziční hnutí ANO Hubert Lang.

Pracovní skupina podle něj vznikla na základě tragické prosincové střelby na Filozofické fakultě UK v Praze, při níž zemřelo 14 lidí a pachatel se poté sám zastřelil. Měl přitom legálně v držení několik střelných zbraní i přesto, že se v minulosti léčil s psychickými problémy.

Lang upřesnil, že na některé z témat probíraných v rámci pracovní skupiny vzniknou samostatné podskupiny, jedna i ke zmíněnému domácímu násilí a možnému odebrání zbrojních průkazů jeho pachatelům.

„Dochází i k páchání domácího násilí, kdy agresor je držitelem nějaké zbraně a vyhrožuje potenciálně manželce a dětem, že jim pomocí zbraně ublíží… Měla by na to vzniknout podskupina, aby lidé, kteří se takovýmto způsobem budou projevovat a už jsou držiteli zbrojního oprávnění, aby o zbraně přišli, což má svoji logiku,“ míní Lang.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu STAN a rovněž člena bezpečnostního sněmovního výboru Petra Letochy je po úvodním jednání rozšířené pracovní skupiny většina lidí spíše pro zachování možnosti propojení registru zbraní s centrálním registrem pacientů než plošné zavedení psychotestů.

Ve chvíli, kdy nějaký pacient přijde k psychologovi, ten díky propojení registrů podle něj uvidí, zda je dotyčný držitelem zbrojního průkazu a nějakých zbraní, a podle toho pak může situaci a diagnózu dotyčného posoudit a dále jednat o případném odebrání oprávnění.

„V tuto chvíli to vypadá tak, že efektivnější způsob je propojení centrálních registrů. A co se týká plošných psychotestů, to spíše nevypadá, že by to tak mohlo dopadnout. Je možné, že se o tom budeme bavit u nějaké specifické skupiny držitelů zbraní, kdy se třeba dopustí domácího násilí,“ připustil Letocha jako možný zmíněný návrh Amnesty International.

Nebyl by proti povinnému psychiatrickému vyšetření u takových lidí, tedy nikoli pro povinné psychotesty.

„Dovedu si představit, že když je nějaký člověk vykázán z domácnosti, že by měl být odeslán na takovéto vyšetření a na základě toho by mělo být rozhodnuto, zda mu zbrojní průkaz zůstane, anebo mu bude odebrán,“ poznamenal Letocha.

Jednání rozšířené pracovní skupiny navazuje na přijetí nového zákona o zbraních a střelivu. Při projednávání této nové legislativy vyplynula podle mluvčího ministerstva vnitra Ondřeje Krátošky potřeba otevřít debatu nejen z odborného a technického hlediska, ale i z hlediska společenského.

„Proto jsme vytvořili skupinu, jejíž součástí jsou zástupci parlamentních stran, aktéři z řad akademiků, zdravotnických expertů, lidskoprávních organizací nebo zájmových sdružení,“ sdělil k tomu v pondělí Novinkám Krátoška.

Doplnil, že v pracovní skupině mají její členové řešit kromě zmíněného možného zavedení psychotestů jako podmínky pro získání zbrojního oprávnění také omezení či zpřísnění podmínek pro držení některých druhů zbraní, třeba těch dlouhých a s tlumičem, a také prodeje určitých typů střeliva.

Zabývat se prý budou i případnou změnou věkové hranice pro získání zbrojního průkazu, která je v současnosti 18 a 21 let podle typu zbraní. Proto má podle členů pracovní skupiny vzniknout hned několik speciálních podskupin zabývajících se jednotlivými tématy.

Zákon o zbraních a střelivu podle mluvčího vnitra přináší oproti dnešku výrazný kvalitativní posun - částečně přísnější pravidla a podmínky a efektivnější rámec pro jejich vymáhání.

„Zároveň dojde k digitalizaci agendy, zpřehlednění systému a provázání databází se zdravotnickými registry,“ dodal Krátoška.