Čekání na léky v Česku a Německu. Rozdíl je propastný

„Realita je taková, že v Česku je plně dostupných pouze 17 procent nových přípravků uvedených na trh za poslední čtyři roky. Přístup pacientů k většině nových léčiv je různými způsoby omezen,“ uvedl s odkazem na mezinárodní analýzu W.A.I.T. David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Do Česka se za poslední čtyři roky dostalo 104 nejnovějších léků z 167, které byly schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nejčastěji jde o přípravky k léčbě rakoviny, neurologických nemocí nebo hormonálních problémů.

Za poslední roky se počty léků v tuzemsku zvýšily. Česko je nad unijním průměrem společně s Francií, Švýcarskem nebo Dánskem. Nejvíce a nejrychleji míří léky do Německa (147), na opačném konci žebříčku šestatřiceti zemí je Malta (6), Litva (14) nebo třeba Slovensko (29).

Přesto se k některým lékům dostane jen jeden český pacient, popřípadě hrstka vyvolených. Týká se to třeba vzácných kožních nádorů nebo migrén.

Buď jde o velmi drahou léčbu, kterou zdravotní pojišťovny nekryjí, firmy nastaví přísná omezení pro předepsání léku, anebo je nastaven úzký výčet specialistů, kteří mohou pacientům léčbu vůbec nabídnout. Mnohdy musí pacienti také žádat o schválení individuální výjimky pro léčbu u své pojišťovny.

Propastný je rozdíl v tom, jak dlouho musí Češi čekat na léky poté, co byly registrovány v EU. Zatímco k německým pacientům se dostanou v průměru za zhruba 4 měsíce a k rakouským za víc než 9 měsíců, Češi musí vydržet zhruba 1 rok a 5 měsíců. Podobně jako Norové.

Situace je ale stále výrazně lepší než v dalších třiadvaceti státech. Třeba k Polákům se nové léky dostanou v průměru až po 2 letech a 3 měsících, k Portugalcům po necelých 2 letech.

Ke zrychlení ale za posledních 10 let došlo, což vítají i pacienti. Z téměř dvou let se interval zkrátil zhruba o půl roku. Jsou státy, kde je trend opačný. O spokojenosti se ale podle České asociace pro vzácná onemocnění zatím mluvit nedá.

„Téměř 500 dnů je příliš dlouhá doba pro pacienty s onkologickým nebo vzácným onemocněním, kteří jsou v progresi a jejichž stav se zhoršuje. Chtěli bychom, aby to bylo v řádu měsíců po schválení v Evropské lékové agentuře. Na druhou stranu jsou i diagnózy, kde se to daří zrychlit už teď,“ zhodnotil pro Novinky místopředseda asociace René Břečťan.

U těchto pacientů jde často o jediný lék, který by jim mohl pomoci. „Sledují léky ve vývoji, čekají na ně, a když se po pěti letech dočkají schválení u EMA, tak je nepřijatelné, aby čekali další rok nebo dva, než se k nim dostanou,“ zdůraznil.

K prodlevám podle asociace přispívá někdy zdlouhavý proces pro stanovení trvalých úhrad, který má na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv, i přístup části výrobců. „U ultravzácných onemocnění se stává, že společnost nemá v Česku žádné zastoupení a teprve po schválení dělá výběr na distributora a setup. Situace se ale zlepšuje,“ popsal Břečťan.

Firmy upozorňují, že se léčba stále více personalizuje a je nutné na to reagovat. Namítají, že se skutečná dostupnost odvíjí i od kapacit specializovaných center, omezení při předepisování nebo regionálních rozdílů v dostupnosti péče.