Článek
Rakouský list napsal, že o incidentu z roku 1945 se vědělo dlouho, neboť se o něj zajímali někteří odsunutí.
"Obrat v roce 1989 umožnil, že Němci každý rok pořádají v Jihlavě za skoro 2000 zavražděných krajanů bohoslužbu. Potřebovalo to ale nejdřív rešerše českého novináře, aby se policie pohnula k zahájení vyšetřování," konstatoval deník v článku s popisem celého incidentu.
Česko dohonil válečný zločin na sudetských Němcích
"Česko dohonil jeden válečný zločin na sudetských Němcích," uzavřel list materiál nazvaný 'Česko - Noc hrůzy z Dobronína'.
Na místě vyrostl kříž
Jáma v podmáčeném dolíku podél cesty k lesu, pár set metrů za Dobronínem, ohraničená policejní páskou, už vydala od pondělí ostatky šesti těl a pod rukama archeologů roste stále do hloubky. Kosti ležící přes sebe a lebky na různých místech svědčí o tom, že do pohřbu s poctami mělo uložení mrtvých po čertech daleko. V úterý večer nedaleko místa hrůzného nálezu vyrostl obrovský kříž z prostých trámů. [celá zpráva]
„Dovezli ho sem lidé z okolí dvěma auty. Pouze ho zasadili a zase odjeli. Beru to jako důstojný pietní akt, nicméně jeho iniciátory určitě vyslechnu, protože by mohli mít informace důležité pro probíhající vyšetřování,“ shrnul vedoucí vyšetřovatel Michal Laška.
Svědci chybějí
Už samotný začátek prací přitom odtajnil události, o nichž se dobronínští léta zdráhali mluvit nahlas.
„Meliorační práce, které se tu někdy v 70. letech prováděly, vedly po okraji dnes odkryté jámy. A místní dnes tvrdí, že se tu tenkrát na lidské pozůstatky narazilo. Nějaký traktorista prý s sebou dokonce přivezl lebku. Ale někdo měl rozhodnout, aby se místo zahráblo. Jenže všechno je v podobě jedna paní povídala: konkrétní jména zúčastněných nepadla, přímá svědectví chybějí,“ popsal vyšetřovatel.
Výslechy budou pokračovat
Podobná zkušenost provázela i novináře Miroslava Mareše, který se před půldruhým rokem do mravenčího pátrání po stopách údajného zločinu pustil.
„Řada místních mě nabádala - povídá se to, ale hlavně mě nikde necituj. I to byl obrovský impuls pro to, abych práci dotáhl do konce,“ řekl Právu se zdůrazněním, že nepátrá po hrobech nacistů, ale civilistů, kteří v regionu žili a pracovali po celé generace.
Před 15 měsíci měl k dispozici jen nepodložená tvrzení o hrůzném činu opilé české kohorty, která si na německých sousedech vybila agresi. Pro zahájení práce úřadů však potřeboval sehnat mapu místa, dokumentační zprávu o události a dvě nezávislá svědectví. To také vzkazuje všem těm, kteří se na něj nyní obracejí, že o podobných případech ve svém okolí slyšeli rovněž.
„I já se nyní setkávám s podobnými hlasy, volala mi dokonce jedna paní z Jilemnice. Ale s podloženou informací se mi nikdo neozval. Naopak k tomuto konkrétnímu případu se po rozvíření události začínají hlásit další potenciální svědci. To určitě vítám,“ uvedl kriminalista.
Ve středu se na místo přijela podívat i spisovatelka Herma Kennelová, jejíž faktografický román byl jedním z impulsů vedoucích k současnému dění.
Práce bude ještě hodně, policisty čeká mj. i pokračování výslechů včetně dalšího dotazování posledního z žijících svědků, který zatím svá slova o tom, že si na nic nepamatuje, neodvolal. Kraj Vysočina, který je v rámci právní úpravy vlastníkem ostatků, se už nicméně s policií předběžně dohodl, že jakoukoli variantu dalšího postupu směřující k důstojnému umístění pozůstatků těl určitě podpoří.