Čech zůstává vězněm ve Venezuele, nástup Trumpa by mohl situaci zadržených rozhýbat

„V tuto chvíli je zadrženo 125 žoldnéřů, za teroristické činy a destabilizaci Venezuely,“ uvedl v pondělí Cabello na tiskové konferenci. Bez dalších podrobností dodal, že mezi nimi jsou občané 25 států. Jde o Venezuelany, ale také občany Kolumbie, Nizozemska, Izraele nebo právě České republiky. Ve středu pak Venezuela zadržela dalších sedm cizinců včetně dvou Američanů.

V pátek Venezuelu čeká inaugurace prezidenta Nicoláse Madura, který zahájí už třetí mandát. Po jeho zvolení v červenci roku 2024 proběhly v zemi rozsáhlé protesty, kdy odpůrci označovali volby za zfalšované. Následovala vlna zatýkání domácích odpůrců, 1515 osob vláda od té doby propustila, naposledy generální prokurátor Tarek Saab v pondělí oznámil propuštění 146 vězňů.

„Nemám zprávy, že by byli propouštěni zahraniční vězni, a ani si nemyslím, že to bude režim činit. Vězně si ponechá v záloze pro další vyjednávání,“ popsal Novinkám Lukáš Perutka, odborník na Jižní Ameriku z Univerzity Palackého v Olomouci.

O Darmovzalovi mluvil Cabello už na dřívější tiskové konferenci, kdy jej označil jako člena žoldnéřské skupiny AZ. Ve skutečnosti je však Čech členem aktivních záloh, tedy zkráceně AZ. Zadržen byl v září společně se dvěma Španěly a třemi občany Spojených států, režim je vinil z přípravy zabití čelných představitelů státu včetně samotného Madura.

„Česká diplomacie opakovaně urguje konzulární návštěvu českého občana a sdělení důvodů pro jeho zadržení,“ uvedl mluvčí rezortu zahraniční Daniel Drake. „Česká republika plně podporuje koordinaci Evropské unie ve věci Venezuely s regionálními partnery a Spojenými státy,“ dodal Drake.

Dne 20. ledna totiž nastoupí do úřadu prezidenta znovu Donald Trump. Maduro si tak zatýkáním cizinců zřejmě buduje vyjednávací pozici. „Určující bude také role nastupujícího ministra Marca Rubia. Ten pochází z Floridy, kam zamířila značná část venezuelské opozice,“ přiblížil Perutka. Rodiče Rubia jsou Kubánci. Podle Perutky bude spíše Evropská unie kopírovat americké postoje, Latinská Amerika podle něj není pro Unii priorita.

Českého občana si Venezuela podle něj mohla „vyhlédnout“ i proto, že tuzemská politika se už od devadesátých let soustředí na lidská práva. Současné postoje Česka popsal Drake slovy: „Česká diplomacie patří dlouhodobě mezi neústupné kritiky Madurova režimu. V rámci Evropské unie vždy usiluje o kritický přístup a poukazuje na nedemokratické praktiky režimu. Volá po tom, aby byl v zemi obnoven dialog s opozicí a nedocházelo k porušování lidských práv a represi.“

Po prezidentských volbách ve Venezuele Rada ministrů Evropské unie uvedla, že bez dalších důkazů nelze Madurovo vítězství v roce 2024 přijmout. „Madurovi je jedno, jestli ho Česko nebo Evropská unie uzná. Situaci ve své zemi po volbách očividně ustál, i s pomocí armády,“ řekl Perutka.

Například Spojené státy by však mohly hrát ekonomickou kartu. „V době prvního Trumpova mandátu Venezuela stále exportovala značnou část ropy do Spojených států. To se momentálně neděje, takže určitě bude velký prostor pro vyjednávání,“ uvedl odborník.

Spojené státy přitom ještě za prezidenta Joea Bidena označili za vítěze venezuelských prezidentských voleb Madurova soupeře, Edmunda Gonzáleze Urrutiu, toho za vítěze prohlásil ve své zářijové rezoluci i Evropský parlament. Během středy hodlá dosluhující Bidenova administrativa uvalit na představitele Madurova režimu nové sankce.