Hlavní obsah

Části lidovců Fischer jako eurolídr vadí

Rozepře vznikla mezi lidovci kvůli kandidátce pro evropské volby v červnu 2024. V sobotu bude celostátní konference schvalovat lídra.

Foto: Petr Horník, Právo

Senátor Pavel Fischer

Článek

Kromě dvou lidoveckých europoslanců o místo v čele usiluje i nezařazený senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Fischer. Část lidovců podle zjištění Práva s tím ale nesouhlasí, protože je podle nich nesmysl dávat šanci na úspěch nestraníkovi, když lidovci budou hrát maximálně o dva mandáty.

„Kandidatura Pavla Fischera se nelíbí ani řadě lidí z vedení strany, protože nechápou, proč nabízet místo někomu, kdo od nás dával vždycky ruce pryč a ani nevstoupil do našeho senátorského klubu,“ řekl Právu jeden z členů širšího vedení strany. Podobně mluví i další lidovci, ale kvůli napětí ve straně chtějí zůstat v anonymitě.

Předseda lidovců Marian Jurečka se neobává, že angažování Fischera vyvolá ve straně zlou krev. „Jsou to demokratické primárky, otevřené komukoli ze strany i mimo stranu, pokud splní kritéria. A to se u Pavla Fischera stalo,“ řekl Právu Jurečka, který vítá, že někdo tak zkušený a blízký programu křesťanských demokratů za ně bude kandidovat. „Zvětší to dobrou zdravou konkurenci,“ dodal Jurečka.

Rajchl se chystá do eurovoleb

Domácí

Kandidatura nezařazeného senátora nevoní ani lidoveckým europoslancům Michaele Šojdrové a Tomáši Zdechovskému, ale vyjadřují se diplomaticky. „Nezakrývám, že mě účast Pavla Fischera v primárkách překvapila, ale myslím si, že jeho účast bude pro naše voliče zajímavá,“ řekla Právu Šojdrová.

Zároveň upozornila, že olomoucká krajská organizace KDU-ČSL Fischera vyzvala, že pokud bude kandidovat, tak by měl zvážit vstup do strany, nebo alespoň do senátorského klubu KDU-ČSL.

Podle Fischera, který si dosud zakládal na nestranickosti, jsou takové otázky předčasné. „Pokud do voleb půjdeme společně a uspějeme, jsem samozřejmě připraven spolupracovat s lidovci i nadále. Jak konkrétně, na to je teď opravdu brzy,“ napsal Fischer Právu.

Eurovolby dělí Spolu. Rozkmotří se?

Domácí

Lídrem kandidátky by chtěl být Zdechovský, který patří k nejviditelnějším českým europoslancům. Fischerovy konkurence se neobává.

„Nemyslím si, že by mě to ohrožovalo, protože sám dokážu udělat dobrý výsledek,“ řekl Právu Zdechovský. „Už to tak je, s tím nic nenaděláme, tak bychom se měli snažit, aby byla kandidátka co nejsilnější, a měli bychom také dát prostor mladým tvářím,“ dodal k Fischerovi.

Zdechovský ve volbách před čtyřmi lety přeskákal jedničku Pavla Svobodu. Ten se podle serveru Seznam Zprávy nyní kandidatury vzdal, protože má být velvyslancem ve Vatikánu.

O čelné místo do voleb chce usilovat poslanec Hayato Okamura, který ve volbách 2021 patřil mezi největší skokany, protože z 15. místa doskočil až do Sněmovny.

Mezi nové tváře lidovců aspirující do europarlamentu patří první náměstek jihočeského hejtmana František Talíř nebo náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník. Na kandidátce by mělo být několik žen, např. starostka obce Ostravice Pavlína Stankayová nebo podnikatelka Inga Petryčka, která přišla před 25 lety z Ukrajiny.

Otázka ještě je, zda lidovci půjdou do eurovoleb samostatně, nebo v rámci koalice Spolu, tedy s ODS a TOP 09. Pak by se jména ze všech tří stran prolínala na jedné kandidátce.

Volby 7. a 8. června 2024
V Česku by lidé své europoslance měli vybírat v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024.
Voliči v zemích EU mají na výběr lhůtu od 6. do 9. června 2024. Podle švédského předsednictví Rady EU se ve středu na termínovém rozpětí shodli velvyslanci členských zemí. Konkrétní datum musí odpovídat vnitřnímu zákonodárství každé země.
Voliči budou vybírat 705 europoslanců, Česko z toho má 21 míst. (zr, ČTK)

Čeští europoslanci: Hranici 63 let pro důchod si chceme změnit

Zahraniční

Výběr článků

Načítám