Článek
Všechny okresní soudy, které se svými návrhy ÚS oslovily, řešily problematiku registrovaných párů, kdy jeden z dvojice má dítě a druhý žádá o jeho osvojení při zachování práv rodiče. V praxi jde o to, aby i druhý z páru měl k dítěti právní vztah. Takzvané přiosvojení partnerova dítěte ale zákon nyní neumožňuje.
Většina pléna ÚS se ale shodla na tom, že návrh měl mířit na zrušení konkrétních paragrafů občanského zákoníku, které o osvojení pojednávají, aniž by možnost dávaly registrovaným partnerům. Soudy se totiž mohou na ÚS obracet s návrhy na zrušení jen těch částí zákona, které musí ve své kauze použít.
Proces osvojení dítěte trvá i několik let. Přednost mají manželé a ti, kteří nehledí na etnikum
„Navrhovatel se domáhá zrušení ustanovení, které nebylo aplikováno přímo, nýbrž pouze v širší souvislosti, nerespektuje systematiku občanského zákoníku a excesivně usiluje o celkový přezkum rozdílů v zákonné úpravě manželství a registrovaného partnerství, ačkoliv řeší toliko otázku přiosvojení,“ vysvětlil zamítavý postoj ÚS soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Cestu k možnému osvojení dítěte pootevřel registrovaným párům ÚS už před pěti lety, kdy škrtl ustanovení zákona, které výslovně stejnopohlavním párům adopci znemožňovalo. Letos ovšem zamítl variantu, aby české soudy uznávaly zahraniční rozhodnutí o osvojení u registrovaných párů. Podle tehdejšího verdiktu je legitimní, pokud se česká právní úprava brání obcházení zákona přes zahraniční adopce.