Část vlády slaví: Stříž se neměl nikdy nejvyšším žalobcem stát, zní z ODS a TOP 09

„Na svém názoru na Igora Stříže jsem nikdy nic nezměnila. Podle mě se člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát. Jeho nástupce by měl (při splnění zcela samozřejmých profesních a zákonem stanovených podmínek) disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, jež si tak významný post zaslouží,“ řekla Novinkám Pekarová Adamová.

I předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda se netají tím, že konec Stříže na nejvyšším státním zastupitelství vítá. Stejně jako Pekarová Adamová míní, že na pozici neměl nikdy být. „Byl komunistickým prokurátorem, byl náměstkem Pavla Zemana v časech, s jejichž fungováním nejsem úplně spokojen. Já to vítám, že rezignoval z vlastního rozhodnutí,“ řekl Novinkám.

Odmítl, že by na Stříže byl vyvíjen politický tlak. „Podal rezignaci na nejvyššího státního zástupce. Komentovat, jestli někdo rezignoval z vlastního rozhodnutí, nebo měl pocit, že je pod tlakem?“ poznamenal.

Odchod Stříže potěšil i předsedu SPD Tomia Okamuru. „Bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž se proslavil tím, že vyhrožoval občanům vězením za to, když projeví nezávislý názor na válku na Ukrajině. Za toto měl být podle mého názoru už dávno odvolán a souzený pro trestné činy vydírání a zneužití pravomocí, jelikož státní zástupce má v prvé řadě chránit ústavní práva občanů, ne je potírat,“ napsal Novinkám.

Situace se nelíbí nejsilnější opoziční straně ANO. „Vzpomínám si na to, když končil Pavel Zeman. Spolek Milion chvilek kvůli tomu tehdy svolával demonstrace, tvrdil, že to byla rezignace vyvolaná tlakem… Je to dvojí metr. Je mi líto, že už se nemůžu bývalé ministryně Marušky Benešové zeptat, co na to říká. Je zvláštní, že k výměně dochází teď, pár měsíců před koncem vlády,“ řekl Novinkám místopředseda ANO a šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Vondráček.

„Tahle koalice, která není favoritem voleb, obsadí post na dalších sedm let,“ poznamenal s tím, že když takto pár měsíců před volbami obsazovala pozici zmiňovaná Benešová (zemřela vloni v listopadu – pozn. red.), čelila výzvám, aby s tím počkala na novou vládu.

Bez emocí přijali zprávu naopak lidovci či STAN. „KDU-ČSL žádný tlak na pana doktora Stříže nevyvíjela po celou dobu, co byl ve funkci. My jsme ho vnímali v zásadě pozitivně. Ale pokud se rozhodl, jak se rozhodl, motivy neznám, tak to respektujeme,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu lidovců a člen ústavně-právního výboru Aleš Dufek.

Podobně okomentoval konec Stříže i předseda klubu STAN Josef Cogan. „Mám k tomu neutrální postoj a beru ho prostě jako skutečnost. Výkon jeho práce považuji za standardní,“ dodal.

Předpokládá se, že Stříže nahradí ve funkci pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Tomu se Vondráček podivil s tím, že mezi státními zástupci by mohlo být více kandidátů.

Stejně tak i Benda se domnívá, že by výběr mohl být širší. „Není to moje rozhodnutí, ale je to exekutivní rozhodnutí. Myslím si, že bychom se měli bavit o větší šíři možností, ale paní Bradáčová je jednou z výrazných a silných kandidátů,“ řekl Novinkám.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navrhne vládě nového nejvyššího státního zástupce tak, aby mohl být Střížův nástupce ustanoven k letošnímu 1. dubnu. Uvedl to na síti X. Stříž oznámil rezignaci k 31. březnu, důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné.

„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy státního zastupitelství vykonal,“ napsal ministr.