Část učitelů změny nechce, volají po návratu k jasným osnovám

„Trochu nás překvapilo, že je pořád ještě velká část učitelů, která by se určitě ráda vrátila ke klasickým osnovám, kde je jasně určeno, že 30. září se učíte v dějepise tohle a tohle. Pořád ještě nepřijali tu volnost si učební plán nějak designovat. Prostě se jim fungovalo mnohem líp v těch jasných kolonkách,“ řekla Právu Veronika Loosová z Oddělení komunikace s veřejností Národního pedagogického institutu, který revizi připravuje.

Zatím nejsou dotazníková šetření kompletní a účast kantorů také nebyla vysoká, ale ze zpracovaných údajů plyne, že výuku podle osnov by si přála více než polovina učitelů. Tato výuka fungovala ještě dlouho po revoluci, a to do roku 2004, kdy byla zákonem nahrazena právě rámcovými vzdělávacími programy s důrazem na posilování kompetencí potřebných pro osobnostní rozvoj každého jedince.

Školy a učitelé získali volnost a mohli si výuku uzpůsobit podle vlastních představ, pouze mají dosahovat základních cílů stanovených v RVP. Ty stanoví základní dovednosti a vědomosti vyplývající z jejich praktického využití v životě, které by měl žák či student ovládat.

Celkové zapojení do veřejné diskuze bylo pro organizátory spíše zklamáním. „Do dotazníkových šetření se zapojilo méně rodičů, než jsme předpokládali. Zpracovali jsme dotazníky tak, abychom získali co nejrelevantnější informace. Ale rodiče se asi těžko mohou k jednotlivým oblastem fundovaně vyjadřovat,“ připustila.

„A i u učitelů jsme očekávali vyšší čísla. Ta procenta z celkového počtu 120 tisíc učitelů nebudou vysoká,“ dodala.

Debata měla u nich nejen posílit povědomí o navrhovaných změnách v látce, ale také v přístupu, jak k výuce přistupovat, proč je zapotřebí.

„Tou hlavní změnou je, že teď už to stát myslí vážně. Připravuje podporu, aby s tím učitelé uměli pracovat, aby si podle toho mohly školy chystat vlastní školní vzdělávací plány. Nechceme dopadnout jako před 20 lety. Většina věcí totiž už tam je od poslední reformy včetně posílení kompetencí žáků, ale tehdy jsme to hodili na učitele bez podpory,“ popsala Loosová.

Dalším překvapením bylo, že kulatý stůl k náplni dějepisu, v jehož rámci se má probírat také vývoj genderových rolí a nepovinně i změny v postojích k LGBT+, nezvedl velké vášně. Podle Loosové například i Aliance pro rodinu vyzývala, aby se tam chodili odpůrci LGBT+ ozvat, ale na žádné přestřelky nedošlo.

Očekávalo se také, že učitelská i rodičovská veřejnost bude žádat zachování druhého cizího jazyka na druhém stupni jako povinného. Jedná se většinou o němčinu. Ale ani to dotazníková šetření nepotvrdila.

Plodná byla prý debata u přírodovědných oborů, kdy si tvůrci obhajovali vysoko nastavenou laťku jako „maják“, ale odborníci argumentovali, že cílem nových požadavků je vytvořit základ, který má zvládnout každý.

Naopak v případě matematiky byla úroveň vyhodnocena podle standardů organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, přičemž tradiční české nároky jdou mnohem dál a učitelům bylo třeba vysvětlovat, jak s tím naložit.

Během června se budou podklady a i další podněty z různých organizací zpracovávat, pracovat na finální koncepci se bude během léta a 30. září dostane ministerstvo ucelený dokument a zahájí schvalovací proces. Od nového roku by měl být školám k dispozici na dobrovolné bázi.