Část poslanců chce snížit penze prominentům bývalého režimu

Podle Jurečky by se to týkalo asi 3000 lidí. Pozměňovací návrh k důchodové novele, která upravuje možnost dřívějších penzí pro záchranáře, předložil ve středu při druhém čtení ve Sněmovně.

Podle šéfa bezpečnostního výboru Pavla Žáčka (ODS) by seznam bývalých vedoucích funkcionářů sestavil Ústav pro studium totalitních režimů. Žáček dodal, že by jim po snížení penze neměla klesnout pod nynější průměrný důchod. Sociální správa v červnu seniorům a seniorkám vyplácela v průměru 17 299 korun.

„Mohlo to přijít dřív, ale lepší pozdě než vůbec. Je to krok, který je morální i symbolický,“ řekl k návrhu Jurečka.

Zmínil, že bývalý totalitní režim lidi perzekvoval a upíral jim práva a jeho vrcholní představitelé tomu napomáhali. Za své služby pak měli nadprůměrný plat a další výhody, vysoké výdělky a výsluhy se pak promítly i do vysokých penzí. S podobným návrhem Jurečka přišel už loni v létě, tedy v minulém volebním období, ještě jako opoziční poslanec.

Podle nynějšího záměru by se prominentům komunistického režimu měla snížit o 300 Kč za každý započatý rok ve funkci či službě zásluhová procentní výměra starobní penze, která se odvozuje od výše odvodů z výdělků.

Týkat se to má například členů nebo kandidátů ústředního výboru Komunistické strany, předsedů tehdejšího parlamentu i národních výborů, generálních a hlavních vojenských prokurátorů, vybraných vojáků, policistů a příslušníků státní bezpečnosti ve vysokých hodnostech a členů hlavního štábu Lidových milicí či Pohraniční stráže. Výjimku mají mít ti, kteří byli později rehabilitováni.

Krácení důchodů komunistických exponentů v někdejším Československu by mělo podle předkladatelů „hrát symbolickou roli“, cílem podle nich není propad jejich životní úrovně.

Většina poslanců ať už koaličních, či opozičních upozorňuje na to, že takový návrh měl přijít dříve než po 33 letech od pádu komunistického režimu. Předseda poslaneckého klubu pirátů Jakub Michálek, který je pod návrhem spolupodepsán, ale míní, že jde o symbolické vyrovnání s minulostí.

„Pocházím z rodiny perzekvované komunisty, mým prarodičům sebrali dům. Vyrovnání s minulostí, které jsme prosadili i do koaliční smlouvy, je potřeba i kvůli stále žijícím disidentům, kteří by naopak dostali o něco větší důchody,“ řekl ve středu Právu Michálek.

„Otázka je, jestli něco takového nemělo přijít dříve. Vidím v tom ale spravedlnost vůči disidentům, kteří museli vyžít z minimálních důchodů, protože nemohli za socialismu pracovat,“ uvedl pro Právo exministr školství a poslanec za STAN Petr Gazdík. „Se sebráním důchodů samozřejmě souhlasím,“ řekl Právu předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

„Z právnického hlediska je to v pořádku, ale mnohem důležitější je symbolická a etická rovina. Jestli to dělat třicet let poté, z toho jsem trochu rozpačitá, navíc když se to už týká jen velmi úzkého počtu lidí. Ale lépe pozdě než nikdy,“ sdělila jeho stranická kolegyně poslankyně a právnička Eva Decroix.

„Navíc se jedná jen o ty nejvýše postavené bývalé komunisty. I třicet let poté musíme řešit problémy způsobené jejich rozhodováním,“ dodala.

První místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček považuje sebrání důchodů komunistickým papalášům za „šílený nápad“. „Nějaké vyrovnání mělo přijít v roce 1990. Většina těch pohlavárů dnes už ani nežije,“ řekl Právu.

Předseda SPD Tomio Okamura Právu tlumočil stanovisko poslance Jaroslava Bašty, bývalého disidenta a politického vězně. „Řekl mi, že se to mělo udělat před třiceti lety, nebo aspoň před devětadvaceti, ale že v současné době trestat starce mu připadá k ničemu. To je odpověď chartisty, kterého komunisté zavřeli za jeho názory,“ uvedl Okamura pro Právo.