Článek
První zprávu o výskytu izotopu ohlásila ve druhém lednovém týdnu stanice v severonorském Svanhovdu, která je jen několik stovek metrů od ruské hranice. Krátce poté oznámila přítomnost radioaktivní látky v ovzduší stanice v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dvou týdnů byly nepatrně zvýšené hodnoty jódu 131 naměřeny v Polsku, Německu, Francii, Španělsku a také v České republice.
„Jód 131 je radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Zjištění tohoto radionuklidu proto spíše svědčí o nedávném úniku,” uvedl IRSN. Institut dodal, že hodnoty naměřené ve Francii, které odpovídají i hodnotám z České republiky, nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví.
V Británii je letoun k měření radioaktivity
Jód 131 se do ovzduší mohl dostat například po incidentu v jaderném reaktoru, poznamenal server The Independent Barents Observer. Tento izotop unikl například při haváriích v jaderných elektrárnách v Černobylu v někdejším Sovětském svazu či v japonské Fukušimě. Jód 131 se také hojně využívá v lékařství, proto ho připravuje řada zemí.
Se zjištěním radioaktivního jódu zřejmě souvisí přílet zvláštního letounu Boeing WC-135 amerického vojenského letectva do Británie, o kterém o uplynulém víkendu informovali letečtí blogeři. Stroj zmíněného typu je vybaven přístroji k měření radioaktivity a zjišťování jejího původu.
Není důvod k obavám, tvrdí SÚJB
Důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví neexistuje ani podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové. Hodnoty naměřené v Česku na konci ledna jsou podle ní velmi nízké.
„Státní úřad pro jadernou bezpečnost upozorňuje, že informace o zvýšené aktivitě jódu měřené v atmosféře v různých zemích Evropy jsou některými zdroji pochybně interpretovány a nezdůvodněně zveličovány,” uvedla.
Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl například identifikován únik radioaktivního jódu při výrobě radioizotopů pro lékařské účely
Úřad se podle ní přesto zabývá snahou získat co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a přispět k hledání její příčiny. Dvě pozitivně detekovaná stopová množství zjištěná Státním ústavem radiační ochrany v Praze mají podle ní spíše indikativní charakter.
„Dá se předpokládat, že nejspíš se jedná o atmosférický transport napříč Evropou. Zdroj aktivity však zatím nebyl identifikován, zcela jistě se však nenachází na území České republiky. Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl například identifikován únik radioaktivního jódu při výrobě radioizotopů pro lékařské účely,” dodala.
Jod 131
Objeven v roce 1938.
Objeven v roce 1938.
Objeven v roce 1938. Radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní).
Objeven v roce 1938. Radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní).
Objeven v roce 1938. Radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Vzniká při štěpení uranu a plutonia a uranu 233.
Objeven v roce 1938. Radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Vzniká při štěpení uranu a plutonia a uranu 233.
Objeven v roce 1938. Radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Vzniká při štěpení uranu a plutonia a uranu 233. Je využíván pro lékařské účely.
Objeven v roce 1938. Radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Vzniká při štěpení uranu a plutonia a uranu 233. Je využíván pro lékařské účely.
V minulosti unikl například při haváriích v černobylské jaderné elektrárně či při nehodě v japonské Fukušimě.
„V době měření panovalo nepříznivé počasí, takže nemůžeme určit žádné konkrétní místo. Měření z několika míst v Evropě mohou naznačovat, že to přišlo z východní Evropy,” citoval portál The Independent Barents Observer Astrid Lilandovou z norského úřadu radiační ochrany.