Část budoucích důchodců čekají zlé časy, přiznává ministerstvo

Zpráva k novele o důchodovém pojištění shrnuje, že do druhé poloviny třicátých let podíl ohrožených seniorů sice poroste, a to o něco málo mírněji než za současných podmínek. Pak se to obrátí.

„Po roce 2040 již bude míra ohrožení chudobou systematicky vyšší při realizaci návrhu reformy než při zachování současného stavu, přičemž v roce 2060 bude rozdíl zhruba šest procentních bodů,“ napsalo ve zprávě ministerstvo.

Důvodem negativního trendu po polovině příští dekády bude zejména to, že se nově přiznané důchody mají za tři roky začít krátit, resp. bude zpomalovat jejich nárůst, a to až do roku 2035.

„Ten rozdíl činí za deset let asi tisíc korun,“ řekl k tomu při nedávném představování reformy Jurečka, když zdůraznil, že přesto důchody dál porostou a průměrná penze by v roce 2034 měla přesáhnout 30 tisíc korun měsíčně.

„Dalším důvodem je i přechod silných generací do vyššího věku, kde je obecně míra ohrožení chudobou vyšší,“ dodal mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Důstojné důchody, o jejichž zajištění i do budoucna ministrovi Jurečkovi reformou jde, tak budou pro část z nich jen příslibem.

„Ti lidé tak muset daleko více žádat o sociální dávky. Otázkou ale je, zda je vůbec dostanou. V současnosti třeba na dávky v hmotné nouzi často nedosáhnou,“ řekla Právu předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Reforma podle ní způsobí to, že senioři budou mít v porovnání se zaměstnanci postupně méně peněz. „Je patrné, že náhradový poměr důchodů bude k průměrné mzdě klesat,“ poznamenala.

Sotva to podle ní doženou úspory lidí na penzijním spoření, přestože stát se chystá navýšit příspěvky.

„Můžete investovat riskantněji, ale pak taky můžete o peníze v době krize přijít. A když je necháte v konzervativních fondech, tak o ně také svým způsobem přijdete, protože se nezhodnotí inflací,“ podotkla.

Ministerstvo se hájí tím, že se sice bude zvyšovat podíl chudých seniorů, ale v absolutním počtu jich bude kvůli postupnému zvyšování věku do penze ubývat. „Dojde tak ke stabilizaci počtu starobních důchodců na 2,3 až 2,5 milionu,“ konstatoval úřad.

Oproti zachování současného stavu to podle něj kolem roku 2050 představuje o zhruba 600 tisíc penzistů méně a k roku 2060 dokonce o 800 tisíc.

Desátová však míní, že počet starobních důchodců o tolik klesat nebude. „To, že zvýším věk pro odchod do důchodu, ještě neznamená, že se podaří udržet lidi v pracovním procesu,“ upozornila. Podle ní pak senioři skončí na Úřadu práce, nebo odejdou do předčasné penze, i když bude méně výhodná než nyní.

Příjmová chudoba je stav, kdy domácnost nedisponuje 60 procenty mediánu čistého příjmu v populaci. Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu to loni u domácností jednotlivců bylo 15 571 korun a u rodiny dvou dospělých 23 356 korun za měsíc.

Podle odhadů ministerstva bude při realizaci důchodové reformy k roku 2050 hrozit chudoba až zhruba 19 procentům penzistů.

Míra ohrožení chudobou skokově vzrostla loni a pod hranicí příjmové chudoby bylo 16,7 procenta důchodců. Letos podle ministerstva klesla přibližně k jedenácti procentům díky opakovaným loňským a letošním valorizacím.

Život seniorů pod hranicí příjmové chudoby je těžký. „Šetří na potravinách, na topení. Například ne energiích šetří i tak, že třeba brambory nebo rýži při vaření dovedou k varu, pak to vypnou a čekají, až to takzvaně dojde,“ vylíčila Desatová.

Častěji se pak tito lidé musejí obracet na Potravinové banky, ale ty mají poslední dobou takový přetlak, že dotyčný musí dokládat potvrzení z městského úřadu nebo Úřadu práce, že skutečně potřebuje pomoci.

Návrh novely je nyní v připomínkového řízení. „Rodí se méně dětí, zároveň se dožíváme vyššího věku. Tím pádem roste počet lidí, kteří jsou v důchodovém věku a budou potřebovat zabezpečení z důchodového systému,“ zdůvodnil Jurečka nutnost změn. Připomněl, že už teď je systém v deficitu a do budoucna by hrozilo, že na důchody nebude.

Vedle zvyšování věku do důchodu v závislosti na době dožití obsahuje novela například změny ve výplatě výchovného, úpravu vyměřovacího základu při péči o děti během mateřské a rodičovské dovolené či zavedení společného vyměřovacího základu u manželů a registrovaných partnerů.