Článek
„Vracet takto stará mláďata čápů zpět na hnízdo už nemá smysl, vypouštíme je na příhodné louce. Ale chyběla nám zpětná vazba, jak obstojí, jestli se uchytí, zda vůbec přežijí,“ řekl Právu Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.
Čápě s „batůžkem“ – satelitní vysílačkou za pár desítek tisíc, která monitoruje třeba teplotu těla ptáka nebo výšku letu – převezli z Mirošova na Tachovsko. „Má tam lepší potravní možnosti a čápů bílých je tam víc, na Rokycansku jejich populace skomírá,“ vysvětlil Makoň.
„Až jsme měli strach, skoro nelítal a asi čtrnáct dní se tam poflakoval téměř sám.“ Pak se ale chytil party dospělých čápů a začal vymetat snad všechna hnízda v okolí.
„Minimálně jednou nocoval třeba v Tachově, Tisové nebo Halži. Pak přeletěl i se skupinou asi sedmi čápů do Klatov, no a teď v pátek byl pro změnu ve Vodňanech,“ řekl Makoň. „Domnívali jsme se, že ty rodinky drží spíše pohromadě, a ono to tak nebude. Mladí se prostě přidají k ptákům svého druhu. A jak si většina lidí myslí, že na zimu do Afriky letí táta, máma a s nimi děti, tak to vůbec ne,“ uvedl Makoň.
Vysílačku mají nově i dvě čapí mláďata zachráněná z Nalžovských Hor na Klatovsku, která vyrostla v adoptivním hnízdě v Chodové Plané. „Každé se chová úplně jinak. Jedno normálně, vrací se na hnízdo, zato jeho brácha se nechává krmit v místním pivovaru a už dvakrát ho chytili, jak vysedává na autech před supermarketem v Plané,“ podotkl Makoň.
Zmíněným způsobem už dříve ornitologové v Plzeňském kraji monitorovali třeba mořské orly nebo luňáky, u čápů je to novinka.
„Mohlo by se zdát, že toho o nich víme dost. Ale většinou jsou to spíše domněnky, které vysílačka může potvrdit nebo vyvrátit,“ uzavřel Karel Makoň.