Článek
Energetici i díky celosvětové sledovanosti mladobuckého čapího hnízda úmrtí experimentálně odchovaného čápěte prověřili.
„Na torzu těla nebyly shledány stopy po zásahu elektrickým proudem. Neměl popálené pařáty ani křídla,“ tvrdí Lapáčková.
S tím však nesouhlasí David Číp ze Záchranné stanice ohrožených zvířat JARO v Jaroměři.
Čapí mláďata odchovaná otcem přežila, poprvé vyletěla z hnízda
„Nevím, jak k tomu došli, zvlášť když čápa bezprostředně po smrti jeden z místních lidí zakopal. Tělo neprohlédl ani veterinář,“ reagoval Číp.
„Zásah elektrickým proudem nemusí být laickým pohledem patrný. Typ sloupu, pod nímž bylo čápě v centru krkonošské obce nalezeno, nelze spolehlivě zabezpečit a ročně kvůli tomu umírá spousta čápů,” dodal Číp.
Smrt elektrickým proudem ovšem na konci května prokazatelně stihla Bonifácovu matku. Samice shořela na drátech vysokého napětí několik kilometrů od místa, kde skonal její potomek.
„Událost se na rozdíl od čerstvé smrti mladého čápa neodehrála na vedení spravovaném společností ČEZ. Trakci vlastní soukromá osoba, jež má povinnost zařízení do roku 2024 zabezpečit proti úrazu ptáků. Společnost ČEZ přesto rozhodla vedení do konce letošního srpna osadit ptákosedy,“ slibuje Lapáčková.
Čápata Pankráce, Serváce a Bonifáce po smrti matky vychoval od holátek jejich otec Bukáček s pomocí dvou mladobuckých obětavců Šándora Havrána a Jiřího Zemana.
Díky mírné zimě uhynulo méně včel
Otec musel své potomky v prvních týdnech po vylíhnutí v letošním chladném jaru intenzivně zahřívat. Muži mladé čápy pravidelně dokrmovali. Na zaopatření čapí rodinky přispěli lidé ve sbírce 600 tisíci korunami, specializované firmy pak čápům sehnaly rybí potěr.
Širokou veřejností sledovaný experiment odchovu čápů v přirozeném prostředí vešel do dějin ornitologie a poskytl cenné informace, jak v podobných případech postupovat.
„Odchov na mateřském hnízdě od takto malých mláďat se doposud u čápů, kde starostlivost o potomstvo leží stejnou měrou na obou rodičích, udál vůbec poprvé,“ přiblížil Číp.
Mladobuckou čapí rodinku čeká do konce srpna až patnáct tisíc kilometrů dlouhý tah do teplých krajin, často na samý jih Afriky. Cestou budou čelit řadě smrtelných nebezpečí.
„Mladí poletí jako první. Každý čáp letí sám za sebe a možná se příští jaro vrátí do mladobuckého hnízda. Není to ale dané. Čápi se většinou vracejí do širší lokality, odkud koncem léta odletěli,“ přiblížil Číp.
