Hlavní obsah

Bývalí studenti vysoudili ve Štrasburku odškodnění

Právo, Ivana Cihlářová
PRAHA

Tři bývalí studenti brněnského Vysokého učení technického, v současnosti architekti Zdeněk Hirnšál, Jiří Slezák a Martin Laštovička, uspěli minulý týden se svou stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jejich bývalý pedagog, předlistopadový komunistický funkcionář, se s nimi už od dubna 1991 soudí o omluvu za jejich postoje po listopadu 1989.

Článek

Soud uznal, že bylo porušeno jejich právo na soudní rozhodnutí v přiměřené lhůtě a každému z nich přiřkl jako náhradu utrpěné morální újmy pět tisíc eur (asi 150 tisíc korun).

"Chápu to samozřejmě jako satisfakci. Vezměte si, že jsme vláčeni po soudech za to, že jsme se aktivně účastnili revoluce v roce 1989. Je to ostuda české justice, že připustili, aby nás zažaloval komunistický funkcionář, který proti nám bojoval při revoluci, a že se soudní proces táhne takhle dlouho," řekl včera Právu Martin Laštovička.

Celý případ, jedna z nejkřiklavějších kauz polistopadového českého soudnictví, totiž vlastně začal v lednu 1990, kdy studenti architektury na shromáždění sepsali listinu, v níž vyslovili nedůvěru tehdejšímu odborném asistentovi, předsedovi fakultní základní organizace KSČ Janu Snášelovi. V dokumentu, kterou za fórum studentů podepsali právě Hirnšál, Slezák a Laštovička, Snášela označili za kariéristu a demagoga poplatného režimu, který své postavení zneužíval proti lidem na fakultě.

Snášel si to ale nechtěl nechat líbit a podal na všechny tři žalobu na ochranu osobnosti, ve které žádá, aby se mu omluvili. Během mnoho let trvajícího sporu daly soudy Snášelovi několikrát za pravdu, rozsudek byl ale nakonec vždy zrušen.

Advokát: Nález ÚS je důležitější

Naposledy nařídil bývalým studentům omluvu Městský soud v Brně vloni v červnu.

 Proti verdiktu se ale opět odvolali a zároveň se obrátili na Ústavní soud (ÚS). Nesouhlasili totiž s tím, že soudy opakovaně odmítly, aby se vedlejším účastníkem sporu stala jejich bývalá škola.

 Nakonec u ÚS měli štěstí, protože ten jim vloni v prosinci vyhověl. Podle jejich advokáta Jaroslava Brože se jedná o klíčové rozhodnutí, které má pro výsledek sporu mnohem větší význam než verdikt ve Štrasburku.

"Ústavní soud tím akceptoval naši obranu. Od začátku jsme tvrdili, že moji klienti vystupovali jménem ostatních studentů, ne jako soukromé osoby, a že šlo o výkon politických práv. Rozsudek ve Štrasburku není o podstatě sporu, ale o té hanbě, že to tak dlouho trvá," řekl Právu Brož.

Případ se rozhodnutím ÚS vrátil po téměř 15 letech na začátek. Nový termín jednání u brněnského městského soudu ale podle včerejšího vyjádření pracovnice soudní kanceláře dosud nebyl stanoven.

Pokračování kauzy totiž o řadu měsíců zdrželo Snášelovo odvolání proto dubnovému rozhodnutí městského soudu, který na základě závazného nálezu ÚS rozhodl o připuštění Vysokého učení technického jako vedlejšího účastníka sporu. O zamítnutí Snášelovy stížnosti rozhodl brněnský krajský soud až koncem září.

Zatímco advokát Brož je ohledně výsledku sporu optimistický, architekt Laštovička si jej po tom všem netroufá odhadnout. Míní ale, že ať to dopadne jakkoliv, česká justice z toho bude mít jenom ostudu.

Laštovička včera zároveň potvrdil, že se Snášelovi za žádných okolností nikdy neomluví. "Tu výzvu tenkrát odsouhlasilo na fakultě asi sto nebo sto padesát lidí a my jsme byli jen jejich představitelé. Já se nemůžu a ani nechci omluvit za ně všechny. A navíc, kdybych se omluvil, tak bych popřel všechno, co jsem za revoluce udělal," řekl bývalý student Právu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám