Bypass stavební řízení zatím nezrychlil. Podle inženýrů systém neukazuje skoro nic

První červenec minulého roku byl pro stavební řízení v Česku tragický. Postupně totiž začaly vycházet najevo všechny nedostatky zpackaného procesu digitalizace, který tehdy stát odstartoval. Konec obíhání úřadů a papírování je tak stále v nedohlednu a kromě velkých projektů je od loňského léta složité legálně postavit i kůlnu.

„Díky digitalizaci stavebního řízení bude moci stavebník podat namísto desítek žádostí jen jeden návrh. Intuitivní formulář ho provede celým procesem. Stavební úřady budou mít k dispozici IT systém, kde budou pod jednou střechou všechny úkony,“ popisuje proces ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má zavedení digitalizace na starost.

Ideálnímu stavu je realita zatím hodně vzdálená. Po kolapsu původního systému loni v létě přišlo ministerstvo v prosinci s přechodnou variantou takzvaného bypassu, stavební inženýři si ale dál stěžují na přetrvávající problémy.

Tzv. bypass spočívá v povinném elektronickém odevzdávání dokumentů přes Portál stavebníka v případě dokumentace zpracované projektantem a zároveň zachovává možnost používat stávající lokální systémy stavebního řízení pro stavební úřady.

Česká komora autorizovaných inženýrů a architektů činných ve výstavbě (ČKAIT) přesto zatím výrazné zlepšení nevidí.

„Ani po více než šesti měsících od plné účinnosti nového stavebního zákona a digitalizace stavebního řízení se povolovací procesy nepodařilo zrychlit. Spíše naopak. Anebo ano, ale stavebníci o tom zatím nevědí,“ upozorňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Podle něj totiž stavebníci v systému nevidí, v jaké fázi povolení jejich stavby je. „Systém neukazuje stav vyřizování na straně stavebních úřadů. Neukazuje totiž skoro nic. Tedy vyjma cizích žádostí a projektových dokumentací, které bychom však vidět neměli,“ dodává.

Stavbaři tak podle něj kvitují jen dílčí zlepšení. „Konečně je možné v souladu s požadavkem nového stavebního zákona podat žádost o stavební povolení písemnou cestou, což probíhá nejčastěji přes datovou schránku, a zároveň nahrát projektovou dokumentaci na požadovaný Portál stavebníka,“ připouští Špalek.

Předseda České komory architektů Jan Kasl zatím systémy v novém režimu hodnotit nechce. „Portál stavebníka ale považuji za stabilizovaný. Dokonce se mi podařilo přes něj nahrát dokumentaci. Schválení bypassu proto považuji za správné řešení,“ řekl na dotaz Novinek Kasl.

Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že dělá vše, co je v jeho silách, aby systémy fungovaly co nejlépe. „My jsme Portál Stavebníka v uplynulých týdnech stabilizovali a v pracích budeme samozřejmě pokračovat i nadále. Nyní pracujeme na stabilizaci systémů provozní infrastruktury,“ slibuje mluvčí resortu Karolína Nová.

Vraťme se ale na začátek. Záhy po spuštění systému loni 1. července se začaly množit problémy.

„Systém není od svého spuštění plně funkční a vykazuje závažné vady, které brání řádnému podávání záměrů přes Portál stavební správy a jejich projednávání pomocí Informačního systému stavebních řízení, “ konstatoval hned 27. července na svém webu středočeský Benešov. A jedná se jen o střípek z mnoha dalších podobných oznámení.

Hněv se snášel hlavně na tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Ten dostal ultimátum, aby vše začalo správně fungovat do konce letních prázdnin. „Během srpna se to rozjede, každý týden přidáváme automatizace,“ citovaly Novinky Bartoše zhruba dva týdny před vypršením tohoto termínu.

Splnit slíbené se však ministrovi nepodařilo a 24. září ho proto premiér Petr Fiala (ODS) odvolal ze svého kabinetu.

Práci na inovaci stavebního řízení však také výrazně zdržel Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jenž přezkoumával výběr IT dodavatelů. „Na takřka sedm měsíců práce zastavila malá firmička, která se do výběrového řízení ani nepřihlásila a prodává primárně tiskárny. A takových pokusů bylo víc,“ připomínal exministr.

Po Bartošově odvolání z vlády se zejména projektanti a stavební úřady začali dovolávat toho, aby se způsob zadávání projektové dokumentace vrátil do stavu před loňským 1. červencem: tedy aby šlo podávat projektovou dokumentaci v digitální podobě i přes datové schránky. To vyústilo v zavedení zmiňovaného bypassu.

Ten sice řeší problémy úřadů, podávat přímo projektovou dokumentaci přes datové schránky však nejde, ty tak mohou sloužit pouze pro podávání žádostí o stavební povolení.

Část zavedených digitálních systémů však v provozu zůstala. „K této mírnější variantě bypassu jsme se přiklonili s kolegy z vlády už na jednom z našich říjnových jednání. Přísnější varianta legislativního bypassu počítala s úplným vypnutím systémů digitálního řízení,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

Jeho úřad má díky bypassu ve schválené podobě dostatek času připravit výběrové řízení na nového dodavatele systému digitalizovaného stavebního řízení. Ten tedy bude vytvořen úplně od začátku.

„Nyní mohou stavební úřady i podle zákona využívat jak nové, tak původní systémy stavebního řízení a my pracujeme na business zadání a požadavcích pro budoucí systém. Ty budou jedním ze vstupů pro výběrové řízení na nového dodavatele,“ dodává Nová z MMR.

Celková částka za nepovedenou digitalizaci stavebního řízení zavedenou loni v červenci měla být se všemi plánovanými funkcemi 330 milionů korun, po započítání hardwaru s dlouhodobým úložištěm dokumentů mělo jít o celkem 650 milionů.

V průběhu času ale MMR vydávalo tiskové zprávy, v nichž byla cena uvedena různě, a na dotaz Novinek, jaké jsou tedy skutečné náklady, úřad dosud neodpověděl.

Investici v celé zmiňované hodnotě ale stát pravděpodobně neprovedl, alespoň z části se navíc zavedené systémy používají a bude to nejspíš trvat až do spuštění systému nového. O zcela vyhozené peníze tedy nejde.

Ministerstvo také slibuje, že se do nového řešení pokusí zakomponovat prvky z toho starého. Jak to dopadne ale v tuto chvíli nelze říct. Cena systému bude známá až po skončení výběrového řízení, MMR zatím zakázku ani nevypsalo. Nový systém digitalizace stavebního řízení by však podle slibů měl začít fungovat v roce 2028.