Článek
Nechceme, aby Praha byla zastaralá svojí výstavbou a byla jen jakýmsi skanzenem dávné architektonické slávy, zejména doby Karla IV., ačkoliv inkasujeme za obdiv k této výstavbě díky turismu a za dávný památný a krásný titul „Praha 100věžatá“. Napište prosím další články na ochranu Prahy v tomto pojetí.
Měli jsme totiž šanci dostavět Prahu (podobně jako Emauzy) zajímavými budovami, ale nedaří se. Proč? Na Karlově náměstí vznikla pouhá studená, velmi jednoduchá nezajímavá prosklená krychle, která by mohla stát kdekoli jinde. Kolos federální budovy vedle muzea je též jako pěst na oko. Neuvědomujeme si neskutečně vysokou hodnotu architektury i genia loci v Praze.
Nynější pohled na náměstí Curieových z parku u Staronové synagogy.
Tak by se mohl změnit po zástavbě náměstí.
Neuvědomujeme si ohromné riziko narušení tvarové kontinuity ulic a urbanistického pohledu kontextu nejen budov, ulic, náměstí, ale i z nadhledu a průhledů. Na to máme přece odborníky. A dobře placené. Podobná budova rušila i na Florenci, musela být asanována a postavena nová. Naopak krásná budova Denisova musela ustoupit dopravě v Praze.
Kolem muzea, tak památného, vede široká komunikace, což nikde nemá obdoby. Zde by měla být naopak kolem svěží fontány zklidněná a pěší zóna. Vedle Hradčan měla stát budova, „chobotnice“, která by měla užití v jiných lokalitách, ale návrh zněl vedle Hradčan. Neskutečné. Památkáři museli chránit i návrhy na změnu zástavby na Václavském náměstí a nyní luštit oříšek v podobě nám. Curieových před hotelem InterContinental.
Modernizace ano, ale citlivá
Naštěstí počítačová modelace ukazuje, jak neskutečně ošklivě, rušivě a nesourodě by pak tato lokalita vypadala, a nedalo by se s tím nic dělat. Prodělala by celá Pařížská, jak píší Novinky na internetu, pohled od řeky, nadhled nad celou lokalitou, a tím i nad celým Starým Městem. Celá Praha. Praha není tak velká jako New York, Londýn, Paříž.
Nynější pohled na náměstí Curieových z Bílkovy ulice.
Tak by se mohl změnit po zástavbě náměstí.
Nemůžeme s ní zacházet jako „slon v porcelánu“. Udělejme anketu s turisty z celého světa, s Angličany, Francouzi, Rakušany, Japonci, co se jim na Praze líbí nejvíc a proč ji navštívili. Určitě nikoli kvůli takovýmto škatulím, ale krásným památkám. Ulice v Praze potřebují citlivou architektonickou ruku, znalou urbanistických potřeb historických, památkově chráněných měst.
Vizitku Praze nedělá ani zástavba u nákladové žižkovské lokality. Architektura v novém pojetí počítá jen s hranatými tvary a sklem bez střešních věžiček nebo jen náznaků pro tvarové sladění se starobylou okolní zástavbou. Modernizace pro Prahu je tedy jistě důležitá. Nemůže být jen skanzenem, ale ne na úkor její historicky dané celkové podoby.