„Byl zasažen celý židovský svět, i ten český.“ Na podporu Izraele se v Praze sešly stovky lidí

Na úvod zazněla česká a izraelská hymna, velvyslankyně Izraele v ČR Anna Azari ve svém projevu poděkovala českému státu za podporu. Při teroristickém útoku na Izrael loni 7. října palestinští teroristé zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 osob unesli, stovka jich stále nebyla propuštěna.

„Byl zasažen celý židovský svět, i ten český. Dnes jsme se sešli, abychom uctili památku těch, kteří už nejsou mezi námi. Myslíme na unesené,“ řekl na úvod Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí, která akci pořádá. Před jejím začátkem pořadatelé promítali jména a fotky rukojmích.

Boj proti terorismu je podle Papouška i bojem o podporu veřejnosti, který se vede i v Česku. „Je mi smutno z množství dezinformací a cílených lží, které se objevují i v našem světě,“ dodal Papoušek s tím, že tyto dezinformace se snaží označit Izrael jako viníka.

Vystoupili také například režisér Václav Marhoul, herečka Jitka Čvančarová nebo předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský. Podle něj se po říjnovém útoku objevil jiný typ antisemitismu než ten dříve reprezentovaný pravicovými radikály. „Přichází ze špičkových levicových univerzit a od jejich učitelů,“ řekl na shromáždění. Marhoul se v projevu podivoval, že jsou lidé, ve kterých loňský útok vyvolal sympatie.

Pražské náměstí se během zhruba dvouhodinového setkání zaplnilo stovkami lidí, někteří přicházeli se slzami v očích. „Ustupovat zlu se nikdy nesmí. Moje maminka byla židovka, já jsem tudíž také židovka a minimálně třicet mých příbuzných přišlo o život a nechci, aby přišli další,“ sdělila Novinkám jedna z žen.

„Já jsem žid, k tomu religiózní žid. Každý den se modlím za všechny postižené válkou v Izraeli. To je můj národ. Česká republika je nejlepší, protože nás podporuje,“ dodal přítomný muž.

Atmosféru a soucit na místě ocenil i Petr Papoušek. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří přišli. Jsou to lidé nejenom židovského původu, kteří si uvědomují, že to, co se tam děje, je boj za naše hodnoty. Za hodnoty demokracie, spravedlnost a to, abychom mohli žít ve svobodném světě. Tohle je důležité si uvědomit,“ zdůraznil.

Se svým projevem se připojil také bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Upozornil především na přítomný antisemitismus. „Konflikt na Blízkém východě je především konflikt dobra a zla. Tam teroristé, a je jedno zda z Hamásu, nebo Hizballáhu nebo i z dalších organizací, terorizují nejen židovské a arabské obyvatelstvo Izraele, ale oni terorizují Palestince. Zdaleka ne všichni Palestinci podporují to, co se stalo, a to, co se děje,“ řekl Novinkám.

„My máme smůlu v tom, že oproti ‚luxusu‘, který jsme tu měli v minulosti, kdy tady existovala historická paměť toho, co se stalo během druhé světové války evropské židovské populaci, tahle historická paměť osudu židovské populace už odešla. Dnes pod maskou něčeho, čemuž ti, kteří s tím přicházejí, říkají antisionismus, tak je tady zpátky antisemitismus,“ dodal.

Jeden proud přichází podle Mikuleckého z extrémní levice, která si do něj promítá některé své nevyřízené účty třeba s koloniemi či kapitalismem. „Poté je tady druhý proud, který vychází ze silné migrační vlny z posledních deseti let, kdy zejména Německo, které aby odčinilo svou vinu, již si historicky nese, tak přijalo lidi, kteří židy nenávidí možná více než nacisté,“ uvedl analytik.

Před koncem akce zazněla také modlitba za oběti, kterou pronesl zemský rabín Karol Sidon. Na závěr přesně v sedm hodin se rozezněly zvony blízkých kostelů. Podle pořadatelů zvonily k připomenutí ročního výročí i na jiných místech Česka.

Podobné setkání pořádala federace v centru Prahy už před půl rokem. Na Václavském náměstí se v dubnu sešlo několik stovek lidí. Hlavním heslem tehdy bylo „Bring them home now“, tedy „Přiveďte je domů“, které vyzývá izraelskou vládu, aby osvobodila unesené rukojmí. V zajetí jich zůstává více než sto, nejméně tři desítky rukojmích jsou mrtvy.

Například v Německu či USA se v pondělí ale uskutečňují také akce na podporu Palestinců, kteří v Gaze přežívají v žalostných podmínkách. Velké části úzkého pobřežního pásma jsou srovnány se zemí a kolem 90 procent z tamních 2,3 milionu obyvatel muselo opustit své domovy.