Článek
Babiš připomněl, že se ukázalo, že život, který lidé brali jako samozřejmý, zas tak samozřejmý nebyl. Museli omezit setkávání, stát omezil část podnikatelů, zavřely se školy. „Je mi líto a omlouvám se, museli jsme volit mezi špatným a horším a v této situaci museli lidské životy a zdraví dostat přednost. Prostě ten rok byl neskutečně smutný, těžký a depresivní,” řekl.
Dodal, že mnohem hůř než s ekonomickými ztrátami, které si podle něj Česko může dovolit, se vyrovnává se ztrátami lidskými. „Skoro každý už teď ví o někom, kdo se nakazil, nebo dokonce zemřel.”
Lidé se semkli. Pozitivní dokument o covidu nabídne ČT
Většinu projevu zaměřil na kladné věci, které krize ukázala. Upozornil na nápady šít roušky, organizovat dovoz nákupů pro seniory, organizovat distanční výuku. „Ti lidé to dělali prostě proto, že měli dobrý nápad a protože to chtěli udělat. A inspirovali další.”
Podle něj si také lidé začali více vážit do té doby přehlížených povolání, například prodavaček a prodavačů, kteří „covid necovid trávili dlouhé hodny v obchodech”, poštovních doručovatelů a především lékařů a sestřiček.
Lidé v epidemii našli záminku k útokům na ty, které nemají rádi, řekl Vondráček
Ocenil také zrychlení některých věcí díky krizi, jako příklad uvedl digitalizaci. „Tam jsme za pár měsíců předvedli takový skok, který bychom jindy dělali pár let. Takže si nedělám starosti, že by se naší zemi nepodařil restart ekonomiky,” dodal.
Připomněl také, že nákazu se nepodařilo zkrotit a rok 2021 začíná neutěšeně. Ovšem s vyhlídkou na zlepšení, protože se již začalo s vakcinací.
Projev zakončil výrokem byli jsme před covidem, budeme i po něm. Věta je parafrází notoricky známého výroku Františka Palackého: 'Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm', který ilustruje zklamání historika z vývoje v habsburské monarchii, když se v 60. letech 19. století nevydala cestou větší autonomie pro jednotlivé národy.