Článek
„On byl ve stejné době vedoucím jičínského infocentra. Byl hodně akční, namotivovaný a měl spoustu nápadů. Pro všechny, kteří ho znali, je to, co se stalo, obrovská tragédie,“ řekla Právu Doležalová.
Dvaatřicetiletý Jakub Šeps v pondělí ukončil život skokem pod vlak v Milčicích na Nymbursku. Zanechal po sobě dopis, který jeho rodina zveřejnila. Z něj vyšlo najevo, že mladého muže dohnal workoholismus, přepracovanost a závislost na tom, čemu se profesně věnoval. Po změnách, k nimž na libereckém krajském úřadu došlo a kvůli nimž přišel o pozici vedoucího oddělení, prý ztratil radost ze života a byl ke všemu apatický.
„Vím, že když odešel do Liberce, všichni ho tam chválili. Díky vazbám z předchozího zaměstnání jsem pak ale také z různých stran slyšela o jeho přepracování,“ vybavuje si Magdalena Doležalová.
Úředník Libereckého kraje spáchal sebevraždu. V dopise na rozloučenou varoval před workoholismem
Jakubův příběh by podle ní neměl zapadnout, protože s tím, čím si procházel, se potýká spousta dalších lidí. „Vidím to ve svém okolí a sama jsem si něčím podobným prošla. Zažila jsem práci ve státních aparátech. Člověk má ideje, chuť něco změnit, ale ono to nejde. A člověka to pak srazí. Ale je to jen práce, všechno má své řešení a člověk si to nemůže takhle brát,“ říká Doležalová.
Sama po letech působení v oblasti PR změnila razantně obor a dnes pracuje jako výživová poradkyně. „Když s klienty hledáme příčinu jejich problémů, často je to o tom, že na sebe nemají čas, jsou přetíženi prací, ve stresu z nároků, kterým jsou v práci vystaveni. Berou antidepresiva. Takže to dnes a denně vidím i z odborné stránky,“ popsala.
Říká, že za bolestivým Jakubovým příběhem cítí vzkaz, že takhle to končit nemá. „Není cílem zemřít v práci. Život má více poloh a člověk se může realizovat jinde,“ dodala.