BVP vyjdou Česko až na 71 miliard místo slibovaných 59. Navíc budou „oholená“

„Od počátku uvádíme, že dojednaná cena se bude průběžně upravovat v závislosti na vývoji ceny práce, kurzu koruny a cen dalších vstupů, zejména cen surovin a polotovarů nezbytných pro výrobu a obecně subdodávek z různých zemí,“ zdůvodnila Novinkám mluvčí ministerstva obrany Ivana Navrátilová s tím, že jde o maximální částku, která je ve smlouvě a nemusí být celá vyčerpána.

Po vydání textu vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka doplnil, že částka je „aktuální odhadovanou cenou zvýšenou o rezervu zahrnující odhad vývoje zmíněných indexů“.

„Z logiky věci plyne, že ani tato částka není definitivní, protože se bude průběžně měnit v závislosti na vývoji ekonomických ukazatelů,“ dodal Koudelka.

O potřebě nahradit dosluhující BVP-2 se mluví od roku 2013. V roce 2019 ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) vypsalo tendr na nákup 210 kusů BVP za maximálně 52 miliard a opcí na dalších 36 vozidel.

Po krachu tendru vláda premiéra Petra Fialy uložila ministryni obrany Janě Černochové (oba ODS) jednat přímo s původním účastníkem, švédskou společností BAE Systems Hägglunds o pořízení vozidel CV90. 

Smlouva na nákup rovnou 246 vozů za 59,7 miliardy korun byla následně uzavřena letos v květnu ihned po schválení kabinetem.

Vyjednávání provázela kritika kvůli nedostatku informací, resort obrany však čelí různé kritice i nadále, například kvůli inflační doložce, která může nákup v budoucnu prodražit, a přesně to se zřejmě stane.

V knize rozpočtu obrany na příští rok si resort k akvizici uvedl celkovou částku 70,6 miliardy korun.

Ještě letos ministerstvo výrobci zaplatí téměř šest miliard korun, příští rok se počítá s 11,1 miliardy, v roce 2025 to bude 6,7 miliardy a v roce 2026 přes 2,2 miliardy. Zbylých 44,5 miliardy má odejít v roce 2027 a dalších letech.

Armáda by měla dostat BVP v sedmi různých variantách: pro velitele, mužstvo, průzkumnou, dělostřeleckou, pozorovatelnu, ženijní, vyprošťovací a zdravotnickou. Prvních deset obrněnců by měla armáda dostat v roce 2026. Zbytek pak do konce roku 2030.

Pokud by se částka za BVP skutečně navýšila oproti předpokladu o 11,1 miliardy korun, průměrná cena (jednotlivé varianty se cenově liší, pozn. red.) za jedno vozidlo CV90 by se vyhoupla na 287 milionů korun z dosud prezentovaných 242,7 milionu včetně DPH.

Přitom právě zachování, či dokonce údajné „zvýhodnění“ jednotkové ceny, i přes nárůst cen služeb, materiálu či poptávky v důsledku války na Ukrajině oproti několika starým nabídkám, je jedním z hlavních argumentů resortu i ministryně Černochové, kterými odráží kritiku, že obrněnce nenakupují v soutěži, ale vydali se cestou přímého nákupu od jednoho z uchazečů v tendru nebo že ministerstvo zaneslo do nákupu inflační doložku.

„Při přepočtu na kusovou cenu vozidla je zřejmé, že tento postup přinesl velké úspory. Při původním počtu vozidel (210) vycházela jednotková cena na 245,7 milionu korun včetně DPH za kus, zatímco s využitím opce (celkem 246) vychází kusová cena na 242,7 milionu včetně DPH,“ stojí na webu resortu ve zprávě shrnující otázky a odpovědi k BVP.

Stejný argument předminulý týden ve Sněmovně využila i Černochová v diskusi s opozičními poslanci Pavlem Růžičkou (ANO) či Radovanem Víchem z SPD, kteří ji konfrontovali s navýšením ceny.

„Pane poslanče Víchu, na ty bevka zůstala zachována jednotková cena, takže tady opravdu to považuji prakticky za zázrak, že přestože to výběrové řízení bylo před několika lety a do toho padla válka na Ukrajině, takže se nám podařilo získat nabídku, která potvrdila stejnou jednotkovou cenu po devíti letech od rozhodnutí realizovat nákup této techniky,“ uvedla Černochová.

Růžičkovi pak doporučila, aby se naučil, jak se tvoří rozpočet. „Vždycky se do toho rozpočtu dává odhad,“ odmítla jeho kritiku.

Jenže to vypadá, alespoň podle knihy rozpočtu obrany, že se naopak přepočítala ministryně. A to dokonce v době, kdy už její resort rozpočet sepsal a s vyšší částkou počítal.

Ředitel Koudelka zanesení kritizované inflační doložky dodatečně hájil s tím, že zvolený postup dává resortu jistotu, že se zaplatí jen tolik, „kolik ceny vstupů do výroby reálně vzrostou“.

„Cena se bude průběžně upravovat v závislosti na vývoji ceny práce a dalších vstupů, zejména cen surovin a polotovarů nezbytných pro výrobu a obecně subdodávek z různých zemí,“ domnívá se ředitel.

„Podle predikcí, které si MO zpracovalo, by indexace ceny mohla kontrakt za sedm let jeho trvání navýšit v jednotkách miliard korun. Přesnou sumu však bude možné vyčíslit až zpětně. Šlo o ekonomičtější přístup, než kdybychom souhlasili s tím, že se cena hned v základu zvýší o předpokládanou (avšak nijak přesně určitelnou) míru inflace v následujících letech,“ pokračoval Koudelka.

„Vzhledem k aktuální výši inflace a obavám, které všude vzbuzuje, je prakticky jisté, že kdybychom souhlasili s tím, že se cena hned navýší o předpokládanou míru inflace v následujících letech, tak bychom zaplatili podstatně víc, než když budeme cenu navyšovat o reálné dopady různých konkrétních indexů,“ dodal.

Ať už se cena v důsledku inflace a dalších věcí finálně navýší na předpokládaných téměř 71 miliard či ne, jisté je, že vozidla CV90 vyšla z přímého vyjednávání současného ministerstva obrany hůře vybavená, než požadoval resort ve zpackaném tendru, v němž exministr obrany Lubomír Metnar (ANO) vyřadil kvůli nesplnění požadavků všechny tři nabídky.

K tomu, že budou BVP ve finále oholená, se přiznala Černochová v odpovědi na sněmovní interpelaci Pavla Růžičky z ANO dne 12. října, podle něhož „jsou vyškrtány některé zásadní komponenty, jako je například autonomní systém ochrany a rušičky IED“.

„Tento požadavek vznikl ze strany vojáků a jejich důvody byly takové, že v tuto chvíli není zapotřebí, aby to bylo u všech vozidel, takže my jsme to nijak nezpochybňovali a máme za to, že tato úspora v tu chvíli byla velmi vítaná,“ řekla Černochová.

„Když tady byla debata o aktivní ochraně, tak ta je na variantách s kanonem pouze v té fázi přípravy a na ostatních variantách pro rušičky je tam příprava. Obojí je tedy na základě rozhodnutí armády,“ dodala.

V písemné odpovědi na interpelaci, kterou mají Novinky k dispozici, ministerstvo obrany Růžičkovi dále sdělilo, že se snížil také počet maskovacích sítí, které měly mít obrněnce ve výbavě.

„Původně mělo být každé vozidlo vybaveno maskovací sítí do lesa, do sněhu a do pouště. Je však prakticky vyloučené, aby všechna vozidla naráz potřebovala všechny tři typy maskovací sítě,“ stojí v odpovědi.

„Proto došlo ke snížení počtu pořizovaných sítí ze tří na jednu. Stejně tak se snižoval počet pořizovaných rušiček proti nástražným výbušným systémům. Všechna vozidla budou vybavena přípravou na nasazení rušiček a těmi budou následně osazována podle toho, jaké budou plnit úkoly a kde budou nasazena,“ píše se dále v odpovědi.

Koudelka to označil za pro stát výhodný postup. „Opakovaně jsme řekli, že jsme se snažili a nadále snažíme postupovat tak, aby to bylo ekonomicky výhodné pro stát,“ uvedl.

„To kromě řady jiných věcí znamená, že nebudeme pořizovat zbytečné vybavení. Ano, skutečně se soupis vybavení měnil v závislosti na tom, jak se vyvíjely potřeby armády, a jaké řešení je výhodné pro stát,“ doplnil.

„Úspora“ při vynechání zmíněných komponent by se podle zdrojů Novinek mohla pohybovat v jednotkách miliard, avšak na původní ceně, natož té vyšší, kterou resort vepsal do svého rozpočtu na rok 2024, se nijak neprojevila.