Článek
Drahorád dále řekl, že tak jako nejde navrhnout auto, ve kterém se člověk při nehodě nezraní, tak ani všemu zcela odolný dům je nereálný. „Vždycky jde o kompromis, co má dům vydržet a kolik to bude stát. Aby se nepoškodil, tak by takový dům byl maximálně dvoupatrový, vypadal by jako bunkr a stál by pět milionů. To prostě nejde,“ uvedl Drahorád, jenž je zároveň předsedou profesního aktivu statiků České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Odborníci uvádějí, že jsou léty prověřené postupy, na jejichž základě existuje vysoká šance, že konstrukce při zemětřesení nezkolabuje. V Česku již 13 let platí evropské normy pro navrhování staveb v seizmických oblastech. Jde o opatření, jak třeba základy budovy a její konstrukce zesílit nebo vyztužit. „U nás nejvíce ohrožené jsou oblasti Chebska a okolí Ostravska. Pokud se technické normy a předpisy dodrží, tak nehrozí zásadní pochybení ani fatální ztráty,“ sdělil statik Luděk Vejvara, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a statiku a dynamiku staveb.
„Kvalitní projekt je jedna věc, ale současně jsou při výstavbě důležité použité materiály a kvalita práce. Významnou roli hraje i místo, kde objekt stojí. Jinak se dům bude chovat na skále a jinak u Labe na náplavce. Proto jsou nyní v Turecku a Sýrii vidět pásy budov neporušených a vedle stejné popadané budovy, což může být způsobeno tím, že jsou na jiném podloží, a účinky zemětřesení jsou tak různé,“ podotkl Drahorád.
Letecké záběry ukazují rozsah škod po zemětřesení v Turecku a Sýrii
Vejvara upozornil, že až při mimořádné události, jako je zemětřesení, se projeví i různé úpravy a nedostatky domů. Například při přístavbách se může oddělit stará i nová konstrukce, protože to záleží na technickém provedení a založení. „V našich podmínkách nepředpokládáme přímo zřícení stavby, zdejší účinky na stavby jsou malé ve srovnání se zemětřeseními na světě. Na univerzitě říkám v nadsázce studentům, že nám to tu praotec Čech v tomto ohledu celkem dobře vybral,“ dodal.
Česko se totiž geologicky nachází převážně v seizmicky klidném pásmu. Nejaktivnější je z tohoto pohledu západní část země a právě na Chebsku bylo největší zemětřesení na českém území za posledních 100 let. V prosinci roku 1985 dosáhlo 4,6 stupně na Richterově škále a otřes způsobil praskliny ve zdech, spadlé komíny a odpadlou omítku.
Na pomoc do Turecka v pondělí letí 68členný tým českých hasičů. Při přírodních katastrofách v ČR hasiči často spolupracují se statiky, se kterými řeší možné zhroucení konstrukce. Drahorád se podobných akcí několikrát v Česku zúčastnil. „Dávám doporučení a vždy to podléhá veliteli zásahu, který nakonec rozhoduje, co se udělá, či neudělá, aby to bylo bezpečné,“ doplnil Drahorád.