Budujme nezávislost na USA, říkají odborníci a radí podpořit vlastní zbrojní programy

Americký prezident Donald Trump tlačí na evropské členy NATO, aby výrazně zvýšily výdaje na obranu, a to na 5 procent HDP.

Bezpečnostní analytik a generál v záloze Andor Šándor souhlasí s posilováním vlastní obranyschopnosti, ale slova Trumpa o obranném rozpočtu rozporuje . „Ani oni zdaleka nedávají pět procent. Pan prezident často střílí od boku. Předpokládám, že ani já a ani vy se brzy nesejdeme v Kanadě, která bude jedenapadesátý stát USA, a že si nedáme v bývalé Gaze na pláži drink, jak to Trump prezentuje. Nicméně Evropa by skutečně měla nejen přidat, ale i se více spoléhat sama na sebe,“ řekl Šándor.

Rozhodně ale není zastáncem nákupů obranných technologií za každou cenu. „Vlastní kapacity posilujme, o tom není sporu, ale je otázkou, jak prostředky využít. Dávat armádě bianco šeky je nesmysl. Také je nesmysl se bavit o nějakém abstraktním čísle, třeba tří procent HDP. Co se pak stane? Když na konci roku budou chybět třeba dvě desetiny procenta na utracení, rychle se budou kupovat hlouposti? Jeden příklad hovoří za vše. Batohy dokázala obrana armádě zajistit po šesti letech. Proto nákupy ano, podpora vlastních kapacit ano, ale s rozmyslem,“ myslí si.

„To, co říkala řada amerických prezidentů desítky let, nyní Trump převedl do praxe během tří týdnů. Evropa by se rozhodně měla více spoléhat na sebe, na svoji vlastní obranu, své schopnosti, ale i průmysl. Někdo, kdo nám byl dlouhá léta spojencem, se nyní stal vyjednavačem,“ říká Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny.

Bezpečnostní expert Milan Mikulecký radí, aby se Česká republika spoléhala především sama na sebe a své možnosti. „Samozřejmě že maximální možná nezávislost na jiných zemích, včetně těch aktuálně spojeneckých přispívá k vlastní obraně. V případě jakékoliv krize bude každá země vždy preferovat své vlastní zájmy, a to i na úkor svých spojenců a zákazníků. Smutným příkladem této staré pravdy bylo chování zemí na počátku pandemie koronaviru v roce 2020,“ míní.

Česká republika je ale úzce spjata s USA díky miliardovým zbrojním zakázkám, a proto podle Mikuleckého úplná soběstačnost možná není. Domácí kapacity a schopnosti jsou ale natolik dobré, že částečné suplovat Spojené státy lze.

„Absolutní soběstačnost nicméně nefunguje, a to ani v případech zemí, které vlastní obranu berou podstatně odpovědněji než Česká republika. U některých zbraní – vrtulníků, letounů páté generace, výkonných systémů protivzdušné obrany reálně nemáme jiného dodavatele než USA. V takovém případě musíme klást maximální důraz na schopnost udržování těchto systémů vlastními silami,“ říká Mikulecký.

Soběstačná je podle analytika Česká republika například ve vlastní výrobě munice, od té do pěchotních zbraní až po velkorážnou munici. „Náš obranný průmysl na to schopnosti má,“ dodává.

Česká armáda z USA disponuje vrtulníky systému H-1, které servisuje státní podnik LOM Praha. Do roku 2035 by páteří letectva mělo být 24 stíhaček páté generace F-35. Základní servis bude zřejmě v Česku, ale pokročilý v USA. Detaily smlouvy obrana tají.

Armáda na USA spoléhá i u průzkumných prostředků, především pak dronů Scan Eagle, Raven, či RQ-20 Puma. V plánu jsou i další drony za stovky milionů korun. Americké společnosti jsou i dodavateli drtivé většiny raket pro stíhací stroje a vrtulníky. Evropská řešení ale v omezené míře existují.