Článek
Pokud člověka zmije uštkne, je nutné zachovat klid a postiženou končetinu znehybnit. Nejdůležitější je rychlý převoz do nemocnice. Nedoporučuje se ani zaškrcování, ani rozříznutí rány a její vysávání.
„Zaškrcování rány může vést k poškození tkáně a v tomto případě není účinné proti šíření jedu. Rozřezávání nebo vycucávání jedu z rány poškozuje končetinu ještě víc,“ řekl Novinkám vedoucí lékař Toxinologického centra v Praze Jiří Valenta.
Uštknutí se projeví lokálním otokem a změnou barvy kůže. Přidává se pocit na zvracení, bolesti břicha, nevolnost nebo průjem. V nejtěžších případech dochází k poklesu krevního tlaku.
Šedá místa na mapě znázorňují častý výskyt zmije obecné, černé tečky pak místa, kde od roku 1999 do roku 2013 došlo k uštknutí
Všechna uštknutí ale nemusí vést k intoxikaci. Takzvané suché kousnutí znamená, že had sice kousne, ale nevypustí jed. V místě pokousání jsou vidět malé dírky od zubů, ale postižený nemá ani otok, ani nenastanou žádné průvodní jevy, tedy nevolnosti či průjem.
Zmije obecná je charakteristická spojitým klikatým pruhem
„Podle statistiky, kterou jsme dělali v letech 1999 až 2013, jsme registrovali 191 uštknutí zmijí obecnou. Toto číslo ale není konečné, protože ne všichni pacienti jsou registrovaní,” tvrdí Valenta. Případů je podle jeho názoru podstatně víc. „Lokální otok se objevil u zhruba poloviny případů a antisér jsme podali pouze ve 24 případech. Od roku 2013 do dneška to bylo dalších 38 případů a antisérum bylo podáno osmkrát,“ vypočítal Valenta.
Antisérum se podává v každém případě uštknutí. „Podáváme ho jen při evidentní intoxikaci. Na pacientovi se projeví celkové účinky jedu. Dále se podává dětem. Máme totiž zkušenost, že u dětí se v podkoží jed šíří rychleji,“ uvedl Jiří Valenta.
Do České republiky se antiséra dováží z Velké Británie a v současné době je jich dostatek.