Budoucí protibabišovská koalice má kostlivce ve skříni. Jmenuje se euro

„Považuji to dnes a v příštích letech za umělou otázku, která není vůbec aktuální, v příštím volebním období nebude přijetí eura reálným tématem. ODS nemusí a nebude měnit svoji pozici,“ řekl šéf ODS Petr Fiala Novinkám.

Občanský demokrat navíc již dříve veřejně mluvil o tom, že nepovažuje vstup do eurozóny pro Česko za výhodný a není nic, co by nás k tomu podle něj nutilo. Současně je přesvědčený, že eurozóna vykazuje strukturální problémy, a pokud se neodstraní, nebude dobře fungovat.

V dalších letech je pak podle něj zejména nutné, aby se posílila pozice Česka v Evropské unii tím, že bude stát dělat srozumitelnou politiku. „A Česko by měla po volbách reprezentovat důvěryhodná vláda,“ zdůrazňoval Fiala.

Z vyjádření předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je však patrné, že otázku přijetí eura v dalším volebním období smést se stolu rozhodně nehodlá. Země by se podle ní měla zaměřit na to, aby splňovala tzv. Maastrichtská kritéria, která jsou nutnou podmínkou přijetí společné měny.

„Nejdříve je potřeba začít plnit kritéria a pak se určitě můžeme posunout v těchto debatách. Pro TOP 09 je to stále priorita,“ zdůrazňuje. Zároveň připomíná, že se ČR už v referendu o vstupu do EU zavázala, že bude podnikat příslušné kroky k přijetí společné evropské měny. Všechny členské státy EU s výjimkou Dánska mají totiž povinnost euro po splnění daných kritérií přijmout a připojit se tak k eurozóně.

Závazný časový harmonogram však neexistuje a dosud všechny vlády se reálným krokům k zavedení u Čechů nepopulárního eura vyhýbaly.

Mezi konkrétními požadavky je stabilita veřejných financí (vládní deficit maximálně ve výši 3 procent HDP a veřejný dluh do výše 60 procent HDP), stabilita cenové hladiny, konvergence úrokových sazeb s eurozónou a účast v mechanismu směnných kurzů (ERM II).

Česko podle prosincové zprávy ČNB dlouhodobě plní kritérium sladění úrokových sazeb. Naopak nesplňuje podmínku alespoň účasti v mechanismu směnných kurzů, protože do něj dosud nevstoupila. Jedná se však o čistě politické rozhodnutí.

Podmínku stability veřejných financí Česko sice dlouhodobě splňovalo, kvůli epidemii covidu se to však změnilo. Deficit v roce 2020 podle ČNB dosáhl 6,4 procenta HDP a příští rok to bude 4,9 procenta. Ještě v roce 2018 jsme plnili kritérium cenové stability, v roce 2019 již ne.

A podobně jako Pekarová Adamová to vidí i šéf lidovců Marian Jurečka. „Z dlouhodobého hlediska je přijetí eura i pro KDU-ČSL důležitá součást našeho programu, rozhodně se tohoto cíle nevzdáváme,“ napsal Novinkám.

Doplnil, že přijetí eura v budoucnu je podle něj také důležitý krok pro další rozvoj a stabilizaci naší ekonomiky.

Pokud jde o druhou vznikající volební koalici Pirátů a Starostů a nezávislých, vložily strany otázku vstupu do eurozóny dokonce do své koaliční smlouvy. Tu podepsali jejich zástupci v prosinci a nyní ji musí potvrdit členské základny.

„Že se nám podařilo do smlouvy zanést podporu zavedení eura v ČR, je pro mě osobně malým předvánočním dárkem,“ uvedl na facebooku předseda STAN Vít Rakušan.

Možnost přijetí eura by se tak mohla stát předmětem sporů i při dojednávání budoucí vlády. Prezident Miloš Zeman již dříve avizoval, že sestavováním vlády pověří šéfa vítězné strany. V případě, že by se tedy jedna z možných koalic, tedy konzervativnímu trojbloku ODS, TOP 09 a lidovců, či Pirátům spolu se STAN, podařilo ve volbách porazit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, budou zřejmě o možné vládě, a tedy i programovém prohlášení jednat společně. Takže i v tomto směru zůstává budoucí postoj ČR k euru nejasný.