Budeš slavná. Řekl jsem, že jsem podpálil České Švýcarsko, volal matce muž. Nevěří, že to udělal

Za obecné ohrožení a poškození cizí věci za to Lobotkovi hrozí až 15 let vězení. Hlavní líčení u soudu, který má o jeho vině rozhodnout, bude v Ústí nad Labem pokračovat už v úterý.

Bývalý dobrovolný strážce přírody dnes podíl na založení požáru odmítá, policistům se ale nejprve přiznal. Podle jeho matky k tomu ale mělo dojít v psychiatrické léčebně v době, kdy byl Lobotka v těžké psychóze. Pro založení požáru neměl podle ní důvod ani příležitost.

Policie vašeho syna zadržela loni v dubnu ve velmi vážném stavu nedlouho po požáru rozhledny na Vlčí hoře u Krásné Lípy, kterou měl údajně zapálit. Co se tehdy v dubnu stalo?

Jeho psychický stav, který se dlouhodobě zhoršoval, došel do bodu, kdy to bouchlo. Po hádce se svým otcem poničil zařízení v jeho domě, utekl a bylo po něm vyhlášeno pátrání. Asi dva dny po požáru na Vlčí Hoře ho zadržela policie. Jirka tehdy volal otci, že ho mají, a otec policisty prosil, ať ho odvezou do Beřkovic, než se stane něco strašného. Bohužel ho pustili. Řekli, že nemají právo ho zadržovat.

Syn mezitím jednu noc strávil u kamaráda, mihl se i u otce, mně volal, že nemá peníze, a při zmínce o léčení zavěsil. Navštívil tetu, u ní prosil o dvě stovky a přímo jí řekl, že je na tom psychicky zle a že to chce na cestu do Beřkovic. Jenže se zase ztratil, mezitím znovu hořely nějaké vývraty a posedy a až poté ho policie podruhé zadržela. To bylo o velikonoční neděli a tentokrát už jeho stav vyhodnotili jako vážný a skutečně ho odvezli do léčebny v Beřkovicích.

Že ho v léčebně policie vyslýchá kvůli požáru v Českém Švýcarsku, jste se dozvěděla až od syna?

Ne, už od lékaře z léčebny jsem věděla, že má o něj policie zájem. To bylo hned ten první týden, co tam byl. My jsme tam přijeli na první návštěvu s věcmi druhý den po tom, co ho tam odvezli, a hned další den už ho tam drtila policie. A ještě ten den mi volal a oznámil mi: Mami budeš slavná. Řekl jsem jim, že jsem podpálil České Švýcarsko.

Co jste mu na to řekla?

Zírala jsem, co to mele. Ptala jsem se ho, co blbne, proč to říká. Proč tvrdí takové nesmysly. Řekl mi, že prostě jen tak, aby oni měli radost, a že prostě pohoda. Vůbec nedomýšlel důsledky. V té době plácal víc takových nesmyslů. Tvrdil, že jeho táta není jeho táta, a ve stejné době také z léčebny rozesílal příbuzným výhrůžné esemesky. Psal jim, že ví, kdy umřou. Musel mít bludy nebo halucinace. Byl úplně mimo.

Takže tomu, že to mohl udělat, nevěříte.

Pro mě je to jako pohádka. Jako kdybych já řekla, že jsem potkala Kennedyho. To by mi přece také nikdo nevěřil. U Jirky se ale našli tací, kterým se hodilo uvěřit.

Co mě hodně zaráží, je to, že nikoho nenapadlo, že to všechno může být jen žvanění blázna. Zvláště, když ho vytáhli z Beřkovic. Nikdo to nevzal v úvahu.

Podle policie měl váš syn ale také zapálit rozhlednu na Vlčí hoře nebo nějaké posedy. Tomu jste schopna uvěřit?

Tomu samozřejmě věřím. K tomu se plně doznává. Jenomže to byla úplně jiná situace než v tom roce 2022, kdy hořelo České Švýcarsko. V době Vlčí hory už byl v šíleném stavu, byl nepříčetný.

Zatímco o rok dříve, v tom létě roku 2022, se nic takového nedělo?

Jeho problémy začaly už někdy kolem roku 2018, kdy se začal měnit, a já jsem si opravdu myslela, že se začíná projevovat duševní nemoc, která se opakuje v naší rodině. Naléhala jsem na něj, aby si uvědomil., že to není v pořádku. Aby se přestal devastovat a vyhledal pomoc. O léčení s ním ale nebylo možné mluvit. Nechtěl o tom slyšet a jako kdyby se styděl za duševní nemoci v naší rodině.

Jeho stav se ale vždycky na čas zlepšil a jelo se dál – a zrovna v tom roce 2022 měl stálou práci, měl příjem. Byl sice v insolvenci, ale dluhy už měl téměř splacené.

A přímo v tom červenci měl pohodičku, protože jeho táta odjel na ryby, takže po něm nic nechtěl a on byl v domě sám. Sousedi ho tam vídali, jak je celý den na zahradě a vždycky jen na chvíli zaleze do baráku. Určitě to nebylo tak, že by byl v nějakém šíleném stavu a chystal se někam jít něco podpalovat. Na rozdíl od situace, která nastala až loni v dubnu.

Nemohl se ale přece jen sebrat a odejít do Hřenska?

My ze spisu víme, že policie operuje s tím, že to mohl stihnout. V mládí sportoval, byl namakaný, absolvoval extrémní závod Krakonošova stovka, ale nadměrné užívání marihuany ho opravdu proměnilo. Jeho stav se od toho roku 2018 zhoršoval a v roce 2022 už nebyl ve stavu, že by takovou vzdálenost ušel. Podle mě není pravděpodobné, že by tam vůbec došel, navíc v noci.

A proč by tam chodil? Národní park začíná tady kousek od nás. Proč by chodil až do Hřenska?

Policie podle informací, které se už dostaly na veřejnost, operuje s tím, že motivací vašeho syna byla pomsta za to, že v roce 2015 neuspěl při konkurzu na pozici profesionálního strážce v národním parku.

Mně kdyby někdo namíchl a chtěla bych mu za to něco provést, tak to provedu vzápětí, a nenechám to spát sedm let.

Na tom konkurzu tehdy opravdu byl. Prožívali jsme to s ním, drželi jsme mu pěsti a čekali jsme na výsledek. Když mu přišlo, že ho nevybrali, tak jsme ho strašně litovali. A možná proto, jak jsme to stále omílali, tak mi pak jednou řekl: Ale mami, já se vůbec nedivím, že jsem to nedal. Já jsem tam přišel úplně zhulenej.

Veškeré problémy řešil trávou a podle mě by měl být odstrašujícím případem pro legalizaci konopí. Dobře, někomu to může pomoct jako léčivo, ale dá se to i velmi snadno zneužít. A bohužel konopí je jedním ze spouštěčů schizofrenie.

Letos v květnu se případ vašeho syna dostal k soudu. Hlavní líčení ale nechal soudce přerušit, protože váš syn působil zmateně a nebylo jasné, jestli vůbec může proces absolvovat. Jak je na tom teď? V úterý má hlavní líčení pokračovat. A zrovna výpovědí vašeho syna. Zvládne to?

Měl by být schopen vypovídat. Jeho stav se zlepšil, nebere už tolik léků, není tak utlumený a vygumovaný.

U něj to je ale dneska tak a zítra jinak. Doufáme, že bude komunikovat. V jednu chvíli nám řekl, že neví, co by u soudu vyprávěl, že by vypadal jako blázen a že jim raději nic neřekne. Řeknu jim kulový, tvrdil doslova.

Já mu říkám, že se všichni snažíme mu pomoct a že teď to bude na něm. Že hlavně musí komunikovat. Když mohl mluvit v blázinci a vymýšlet si tam pohádky, tak teď musí komunikovat stoprocentně. On se mě už ptal, co má říct. A já mu řekla: Pravdu, řekni pravdu, nic jiného než pravdu. Ty přece musíš vědět, jestli jsi to zapálil. A on na to: já vím, že jsem to nezapálil. A my ho nabádáme: tak jim to musíš říct!