Bude možná změna pohlaví i bez operace? Rozhodne Ústavní soud

Plénum posoudí příslušný paragraf občanského zákoníku, který pro úřední změnu pohlaví vyžaduje operaci, sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů. Justice zatím zásahy do této normy odmítala.

Ačkoli se narodil jako žena, identifikuje se jako muž, mluví o sobě v mužském rodě, nosí pánské oblečení a má maskulinní vizáž. Stejně jako v soudních řízeních bude v jeho případě používán v tomto textu mužský rod.

Trans muž v roce 2019 požádal o změnu jména a příjmení, stejně jako o úřední změnu pohlaví ze ženského na mužské.

Úředníci ale jeho žádosti nevyhověli, protože nedoložil potvrzení o ukončení léčby na změnu pohlaví, tedy že absolvoval chirurgický zákrok. Proti tomu brojil žalobou, ale pražský městský soud mu odmítl se stejným odůvodněním vyhovět.

Následovala kasační stížnost, v níž namítal, že je vlastně nucen k odebrání dělohy.

„Nemožnost úřední změny pohlaví a jména bez chirurgického zákroku považuje stěžovatel za zásah do své lidské důstojnosti a soukromého a rodinného života a rovněž za porušení zákazu mučení,“ stálo ve stížnosti.

„Současná právní úprava jej nutí volit mezi dvěma situacemi, které pro něj představují utrpení a nejsou akceptovatelné – smířit se s tím, že z právního hlediska nikdy nedosáhne změny pohlaví, nebo se zásahem do své tělesné integrity,“ dodával ve stížnosti.

Senát Nejvyššího správní soudu v čele s Tomášem Langáškem sice vyjádřil lidské pochopení pro těžkou situaci, nicméně odmítl stížnosti vyhovět.

Soudci připustili, že v budoucnu se možná situace změní, ale tato změna musí vycházet od zákonodárců, nikoli od soudů.

Soudci se odkázali i na veřejný pořádek, tedy aby právnímu pohlaví do určité míry odpovídaly i primární pohlavní znaky, a také na ochranu rodiny a rodičovství.

„Pokud by se osoba, která se narodila jako žena, mohla stát právně mužem bez znemožnění reprodukční funkce, mohla by porodit dítě jako muž, a přitom by se nemohla dle občanského zákoníku stát jeho matkou,“ upozornili soudci na jistá úskalí.

Pokud by ke změně pohlaví stačilo jen tvrzení dané osoby, že se cítí být jiným pohlavím, neslo by to podle soudu nutnost změny celé řady otázek napříč zákony, jako jsou namátkou branná povinnost, profesionální sport nebo ochrana žen a matek v rodinném a sociálním právu.

Trans muž se poté obrátil na Ústavní soud. „Tvrdí, že s ním soudy zacházely krutě, nelidsky a že ho ponížily,“ stálo v rekapitulaci jeho stížnosti. Trojčlenný senát, který jeho případ dostal na stůl, se nakonec rozhodl předložit věc celému plénu.

„Namítá-li stěžovatel, že jeho případ je od dříve řešených případů odlišný, nelze jeho argumentaci považovat za zjevně neopodstatněnou,“ vysvětlili soudci.