Článek
Drábek se pozastavoval například nad tím, že sociální pracovníci sledovali Dominikovu rodinu 11 let, přesto nebyla nikdy otipována jako riziková. S rodinou přitom byla vedena trestní řízení, ale ani ta nepřiměla sociální pracovníky k ostražitosti. Naopak poslední rok a půl podle Drábka nikdo problémovou rodinu nesledoval.
Šéf odboru rodiny a dávkových systémů při MPSV Miloslav Macela uvedl, že studie se opírá právě o neblahý příklad postupu sociálních pracovníků z Brna. Expertíza podle něj upozorňuje, že pracovníci za 11 let pouze sledovali, zda je v domácnosti uklizeno nebo jak se tam vaří, ale nezkoumali vztahy rodičů k dětem.
„V roce 2009 byla rodina šetřena policií, ale ta to odložila, protože Dominik i ostatní tři děti to popřely. Ale to neopravňuje sociální odbor zastavit práci s rodinou,“ zdůraznil Macela. Podnětů k podezření bylo více, například ještě ze školy či sousedství. Problém však zřejmě tkví v tom, že se informace nesešly u sociálního pracovníka.
Macela se domnívá, že týrání dětí bylo možné předejít, kdyby byla k rodině vyslána podpůrná služba.
Situace nemusela k týraní Dominika dospět
Pilířem boje proti týrání dětí má být tedy prevence. „Rodiče neznali modely funkční rodiny, které by mohli promítnout do vlastní rodiny,“ vysvětlil Macela. Zdůraznil, že preventivní služby budou moci zabránit tomu, aby docházelo k takovým koncům jako v Brně, kdy rodiče dlouhodobě týrali syna, na šest let byli odsouzeni do vězení, což dospělo k úplné destrukci rodiny.
Macela připustil, že sociální pracovníci selhali, jelikož nevyhodnotili správně situaci, ale dodal, že v českém systému chybí síť služeb na posílení rodičovských kompetencí. Podle něj v zahraničí například sociální pracovník s rizikovou rodinou prakticky bydlí, při čemž jí pomáhá s výchovou, kontroluje ji, a především hlídá děti.
Prevence vyjde levněji
Peníze na prevenci a podpůrnou službu chce ministerstvo přesměrovat z prostředků, které jsou v současnosti mířeny do následné péče, tedy do ústavů. „Je to dědictví minulosti. Je tu velký systém ústavní péče, ale jakmile se tam dítě dostane, tak je zpravidla už pozdě,“ poznamenal expert s tím, že náklady na prevenci na jedno dítě jsou desetkrát nižší než na dítě v ústavní péči.
Drábek přislíbil upravit novelu již vznikajícího zákona o péči o ohrožené děti. Mimo jiné do něj bude zahrnuta úprava, která zajistí proškolení všech 1800 sociálních pracovníků operujících na území ČR. Nově budou ustanoveny standardy kvality a lhůty, dokdy mají sociální pracovníci reagovat, a to v závislosti na míře ohrožení dítěte.
Novela má také zajistit, aby se všechny informace kolem rizikové rodiny sbíhaly v jednom bodě u sociálního pracovníka, který pak bude schopen přijmout adekvátní opatření.
Ministr zahájil i práci na dlouhodobé koncepci vlády péče o ohrožené děti.