Článek
"Prezident republiky vzal na vědomí rozhodnutí Ústavní soudu o odložení vykonatelnosti jeho rozhodnutí o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu. Věří, že pokud Ústavní soud vydal tak rychle toto prozatímní rozhodnutí, stejně rychle vydá konečné rozhodnutí o podstatě věci," sdělil Novinkám mluvčí Hradu Petr Hájek.
Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta. Podle mluvčího soudu Michala Spáčila ale zatím v žádném případě nelze předjímat, k jakému závěru soud v kauze dospěje.
Brožová rozhodnutí Ústavního soudu přijala s uspokojením, více jej ale nekomentovala. Premiéra Jiřího Paroubka rozhodnutí zaskočilo. "Naplnilo to nejhorší scénář, který jsem předpokládal, že se stane," řekl.
Ústavní soud nemá lhůtu, do kdy musí stížnost Brožové na odvolání z funkce projednat. Dnešní usnesení o odkladu rozhodnutí prezidenta je ale odvolatelné - Ústavní soud jej může za jistých okolností zrušit ještě před tím, než o kauze Brožové rozhodne.
Po dnešním rozhodnutí nemůže prezident jmenovat případného nového předsedu Nejvyššího soudu. Ze zákona přestala být Brožová jeho šéfkou okamžikem, kdy převzala písemné rozhodnutí o své odvolání. Dnešní usnesení Ústavního soudu ale vše změnilo. "Ústavní soud jej považuje v dané procesní situaci za nezbytný prostředek," doplnil Spáčil. Odklad může předejít mimo jiné tomu, aby bylo odvolání Brožové z funkce později zpochybňováno. Žaloba i na vládu
Brožová nepodala jen stížnost k Ústavnímu soudu. Podala také žalobu k Městskému soudu v Praze. Kromě prezidenta Václava Klause, který o jejím odvolání rozhodl na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU), a premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), který rozhodnutí Klause kontrasignoval, Brožová podala žalobu i na vládu jako celek.
Podle Němce NS pod vedením Brožové neplnil své hlavní úkoly, kterými jsou sjednocení judikatury, zajištění předvídatelnosti soudních rozhodnutí a posílení role NS.
Brožová ale rozhodnutí označila za nezákonné a protiústavní. Vadí jí, že zákon, na základě kterého byla odvolána, připouští odvolání předsedy soudu prezidentem, tedy mocí výkonnou, čímž prý porušuje princip dělby moci.
V souvislosti se jmenováním nástupcem Boržové se nejčastěji skloňuje jméno exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše, jenž dříve u NS působil.