Článek
Právě pod sídlištěm by měl na nově otevřený úsek navázat 1,5 kilometru dlouhý tunel, po jehož dokončení by se už měli řidiči skutečně pohodlně dostat od dálnice D1 směrem na Svitavy. Už tak složitou stavbu tunelu ale podle zatím neoficiálních informací ještě zkomplikuje stará skládka odpadu, která se v mocnosti až deseti metrů skrývá dva až tři metry pod terénem.
Nově zbudovaná část, která stála 2,3 miliardy korun, by ale každopádně měla odlehčit dopravně přetíženým ulicím Svatoplukově a Rokytově. Takřka každodenní dlouhé kolony by se tak mohly více rozptýlit po okolí.
„Významně se nyní uleví dosud velmi přetíženým ulicím v městských částech Brno-sever, Židenice a Maloměřice, kudy proudila tranzitní doprava. Zlepší se i situace pro pěší a cyklisty a obecně pro místní obyvatele. Pro naše město je tato stavba rovněž důležitá napojením na nově vznikající městskou čtvrť Nová Zbrojovka,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Stavělo se za plného provozu
„Stavebně se jednalo o náročnou akci, jejíž součástí jsou velké mosty přes Tomkovo náměstí, řeku Svitavu a více než půl kilometru dlouhá estakáda přes maloměřické seřaďovací nádraží. Práce komplikoval fakt, že probíhaly za provozu v centru města,“ obhlížel dokončenou stavbu ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.
„Jen na nosnou konstrukci estakády jsme spotřebovali 3 000 tun železa a 16 700 m3 betonu, který na stavbu přivezlo 2100 autodomíchávačů. Celkově se na stavbě střídalo v průměru 200 pracovníků a využita byla široká škála stavební techniky. Například na osazení lávky pro pěší a stavbu mostu přes Svitavu jsme využili největší tuzemský teleskopický jeřáb,“ vypočetl Fiala s tím, že samotnou estakádu tvoří 39 pilířů vysokých 20 metrů, které kotví piloty v třicetimetrové hloubce pod zemí.
Estakáda se tak elegantně pne směrem k brněnským Vinohradům, tam ale také končí. Ředitelství silnic a dálnici už však vybralo zhotovitele průzkumné štoly, který za 725 milionů korun přinese zásadní informace nutné pro správnou stavbu tunelu. Pokud vše půjde dobře, měli by tudy řidiči projet v roce 2032.
Naopak ještě letos by měli stavbaři dokončit práce na okruhu v ulicích Bauerově a Žabovřeská. Dokončení druhé jmenované stavby odstraní tak poslední dopravní špunt na západní straně brněnského velkého městského okruhu.