Článek
Základem hantecu je němčina. Další složkou je jazyk, jemuž se kdysi běžně říkalo moravština, prý s nádechem hanáckého nářečí. V hantecu je zastoupen jidiš, neschází v něm slůvka z italštiny, francouzštiny, maďarštiny, romštiny a mezi nováčky jsou termíny z angličtiny.
Podporu akademiků má
Podporovatelem hantecu je i František Ringo čech na snímku s Janem Hlaváčkem a jeho knihou o hantecu.
„Hantec na seznam UNESCO rozhodně patří. Je to mluva s příběhem. Sice se při poslechu hantecu bavíme, ale příběh nevnímáme. Jasně ukazuje, že Brno bylo vždy křižovatkou Evropy,“ řekla Novinkám Milena Šipková z dialektického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. S kolegy k návrhu na zápis před podáním vypracuje odborné vyjádření.
Hantec je připomínkou toho, že Brno bylo vždy moravské město, v němž část obyvatel hovořila moravštinou a druhá němčinou. Říkali si Moravané. Rodiny byly dvojjazyčné, někdy využívající oba jazyky v podivné směsici současně. Prarodiče padesátníků běžně používali místo slůvka „jo“ jako hovorové ano „ja“ a nikdo si neuvědomoval, že je to němčina.
Zoo Brno má cedule u výběhu zvířat také v hantecu.
Současné Brno vzniklo připojením 23 obcí k městu v roce 1919, aby se v něm rozmělnil silný německý živel. Ve městě, coby předměstí Vídně, byla početná židovská komunita, která vybudovala textilky a přeměnila jej na moravský Manchester. Zároveň v něm působili i zástupci mnoha jiných národů. Hantec jako by ukazoval, jak moc bylo Brno kosmopolitní.
„Hantec má v UNESCO na tutáč svůj tympl, protože spojuje fšecky národy na evropský hródě. Je to slang s evropskó hercnó,“ uvedl jeho propagátor a autor mnoha knih o něm Jan Hlaváček. V brněnském Rádiu Krokodýl má už deset let denně dva vstupy, v němž učí posluchače hantec. Ve městě s ním lze najít reklamy a jsou v něm napsány všechny popisky u zvířat v zoo. Profesí je Hlaváček učitel a návrh na zápis připravuje se sajtnou, tedy s partou přátel oddaných hantecu.
V Brně chodí na povídání o hantecu a jeho historii davy.
Prýgl, koc nebo kólnu ti
Hlaváček, jemuž nikdo neřekne jinak než Žanek (z francouzského Jean), se domnívá, že hantec do UNESCO patří, protože je to slang s evropským srdcem (německy herz). Mnozí Brňané si na některá slůvka zvykli tak, že jim už ani nepřijdou nijak zvláštní. Všichni ve městě chodí na Prýgl, i když skoro nikdo neví, že tento název Brněnské přehrady je z německého der Prügel neboli hůl. Myslí se tím vycházková hůl, protože na Prýgl se chodí na procházky.
Hezká dívka je v hantecu koc, což je německy kočka neboli katze, ovšem s rakouskou výslovností. Podobných zajímavostí je v hantecu tolik, že s nimi Hlaváček baví davy celé hodiny. Hantec není jako cockney z Londýna, tedy dialekt angličtiny lišící se od ní jen výslovností. Je to stále živá hra se slovy. Nedávno přetavil anglické call na „kólnu ti“.
Jan Žanek Hlaváček s Miss ČR 2018 Ivetou Maurerovou a svou novou knihou o hantecu Zdar jak sviňa 2
Pokud to přijde někomu hloupé s tím, že zkomoleniny nepoužívá, ať si vzpomene na to kolikrát použil nadávku pi**. Je odvozena z francouzského petit chat neboli malá kočička. Na Moravu se toto slovní spojení dostalo v prosinci 1805 s Napoleonovými vojáky bojujícími u Slavkova, kteří takto označovali dámské přirození. Kdyby fotbaloví fanoušci věděli, že si nadávají do kočiček…
