Brněnská biotiskárna už umí vytisknout novou cévu. Cílem je celý orgán, doufají vědci

I když tyto experimenty s bioprintingem jsou v počátcích, mají zatím slibné výsledky. Biotisk se podobá klasickému 3D tisku, nově ale využívá buňky a biomateriály.

„Umíme vyrobit cévu, jejíž stěny osadíme buňkami, a sledujeme jejich chování. Dokážeme ji dokonce propojit i se systémem, který umí napodobit průtok krve touto cévou,“ řekl Právu za vývojáře Vratislav Čmiel z Vysokého učení technického v Brně.

Toto takzvané buněčné inženýrství by mohli jednou v hojné míře využívat například chirurgové při operacích srdce.

Snahou světového výzkumu je i 3D tisk orgánů. Další možností je tisk drobných částí, například mřížek, které se vloží do postiženého místa, například do tržné rány, a pomohou ji zacelit. Mřížky by měly pomoci k tomu, aby se na nich uchytily buňky pacienta. Mohou také obsahovat postupně se uvolňující léčiva. Zotavování pacienta po zákroku tak bude snazší.

„Zabýváme se regenerativní medicínou. Navazujeme spolupráci s klinickou praxí. Snažíme se vypěstovat určitou náhražku lidské tkáně tvořenou biologicky velmi podobným materiálem. Jde o jakousi záplatu pro lepší hojení ran, nejen kůže, ale i pro implantaci,“ vysvětlil Čmiel.

Buněčné inženýrství pomůže v budoucnu k tomu, že tělo pacienta lépe přijme kovový nebo plastový implantát. Příkladem může být čep umístěný v čelisti pro zubní korunku. Cílem vývojářů je nyní vytisknout na něj pomocnou vrstvu. Může obsahovat podpůrný materiál a živé buňky, popřípadě antibiotika či léčiva pomáhající přijmout čep a urychlit hojení.

Nová biotiskárna umožňuje vědcům tisknout části tkání nejrůznějších tvarů. „Umíme vytisknout nejrůznější podpůrné struktury, například mřížky, případně přímo určité konstrukce nebo povrchy pro kultivaci buněk. Naší snahou je dosáhnout toho, aby pacientovy buňky dorazily přímo na místo poškození a odvedly svoji práci,“ dodal vývojář.