Článek
„Dodnes jsou na černém trhu nabízeny vojenské zbraně ještě z jugoslávské války. Donedávna nebylo problém sehnat také výzbroj po lidových milicích,“ prozradil Právu pražský sběratel zbraní, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Vzácností nejsou podle něj ani střelné zbraně z výzbroje české armády. Samopaly vzor 58, které armáda používá, byly ostatně zajištěny i při dvou letošních zátazích Útvaru odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na nelegální prodejce zbraní.
Breivik měl jednak vysoké požadavky, chtěl koupit například útočnou pušku AK-47 známou jako kalašnikov nebo pistoli Glock. Jednak mu chyběly kontakty na nelegální prodejce a po zbraních se vyptával třeba v pražských nevěstincích. „Musel by vědět, na koho se obrátit. Bez osobních kontaktů se takové obchody nedělají. Ovšem pro zločineckou VIP klientelu je k sehnání cokoli,“ dodal sběratel.
Kšeftuje se hlavně s vyřazenými
„Z našeho pohledu jsou největším problémem znehodnocené zbraně uvedené zpět do střelbyschopného stavu,“ sdělil Právu mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. „Taková zbraň sice může skončit v rukou sběratele, který si ji pověsí doma na stěnu, ale pokud je znovu uvedena do provozu, rozhodně se to nedělá proto, aby se prodala sběratelům. Tyto zbraně končí v kriminálním prostředí a nedá se vyloučit ani jejich prodej teroristům,“ podotkl mluvčí.
Zbraň se po znehodnocení nikde neregistruje a jejím majitelem se může stát kdokoli. „Není k tomu třeba žádné povolení, žádná registrace. Kde všude takové zbraně končí, se můžeme jen dohadovat,“ dodal Hanták.
Česká policie podle jeho slov průběžně spolupracuje s norskou stranou na objasňování okolností teroristického útoku z minulého pátku, při němž bylo zavražděno několik desítek lidí.
Policie hledá možné komplice
Pro norskou policii je Praha důležitá právě proto, že se tu útočník Breivik pokoušel loni v létě neúspěšně vyzbrojit. Ve svém manifestu navíc zmínil jako možné spojence český Národní odpor a Národní stranu. Norové se prý obávají, že měl v Evropě komplice.
O jaké konkrétní informace Norové projevili zájem a zda už jim byli čeští detektivové něčím užiteční, však nechtěl v pondělí ředitel ÚOOZ Robert Šlachta upřesnit. Podle něj je na norské straně, jaké informace k případu eventuálně zveřejní.
Podle neoficiálních informací se Češi především snaží zpětně zmapovat, co Breivik v Česku přesně dělal.