Článek
Jako válečný pilot rakousko-uherské armády nasbíral Jindřich Brouček letecké zkušenosti na bojištích v Rusku a Itálii, kde jej nakonec sestřelili italští protiletadloví kanonýři. Padl do zajetí. Na sklonku války se stal příslušníkem československé domobrany.
Zbytky letadla, ve kterém Tomáš Baťa zahynul.
„Zkušenosti z létání vícemotorovými letadly a schopnost létat v noci z něj udělaly žádaného pilota rakouských leteckých společností. Do Československa se trvale vrátil až v roce 1923 a nastoupil do leteckého oddělení firmy Baťa,“ přiblížil osudy pilota zlínský publicista Pavel Stojar.
Létal pro potřeby firmy a jejího majitele. „Osudnou se mu stala nehoda 12. července 1932. Na pokyn Tomáše Bati i přes špatné podmínky brzy ráno vzlétli z otrokovického letiště. Cesta do baťovské továrny ve švýcarském Möhlinu skončila předčasně, nehodou na zelených plochách otrokovického Bahňáku. V troskách letadla oba zemřeli,“ popsal poslední let Stojar.
Odhalení pamětní desky je dílem spolku Sdružení Kořeny. Doma je v Morkůvkách, rodišti legendárního stíhače druhé světové války generálporučíka Františka Peřiny. Podle předsedkyně Brigity Petrášové jsou jim příběhy lidí spojených s válkou a letectvím blízké, pátrají po jejich osudech. „Tak jsme narazili i na příběh letce z Břeclavi, který se do historie zapsal ve Zlíně,“ řekla Petrášová.
Američtí letci měli smůlu, spadli rovnou do cvičiště SS
